"V čem je tato krize krizovatější," ptá se emotivně místopředseda unie Tomáš Mottl, podle kterého současná hospodářská situace není nijak zásadně odlišná od jiných roků, kdy stát musel šetřit. Přitom právě mimořádná situace je podle Ústavního soudu jednou z nutných podmínek, za které lze platy soudců snižovat.
Další podmínkou je princip solidarity, který ale soudci také v současné době postrádají. "Máme být solidární, ale z úsporného balíčku se vymanili učitelé nebo silové resorty," tvrdí Mottl.
Už od začátku letošního roku platy soudců klesly o čtyři procenta. Nyní se v rámci vládních úspor velmi opatrně mluví o dalším snížení, pravděpodobně o pět procent.
Jinde propouštějí, my nestíháme
Soudci ale poukazují na nesmyslnost takového kroku právě v době krize. Na rozdíl od jiných lidí jim totiž právě v tomto období rapidně přibývá práce. "Krize způsobila horší platební morálku. Lidé neplatí své dluhy vůbec nebo pozdě," říká předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník.
Například loni kvůli krizi přibylo na okresních soudech o 50 procent občanskoprávních sporů. Soudci navíc nepřímo obviňují poslance z pokrytectví. Zatímco k práci v Poslanecké sněmovně si může kdokoli přivydělávat například ve správních a dozorčích radách, soudci nic takového dělat nesmějí.
Zastánci úspor zase poukazují na výši platů v justici. Například soudce okresního (tedy nejnižšího) soudu, který v sedmdesáti letech končí svou kariéru, bere průměrně 61 tisíc korun čistého. Mladý nastupující soudce pak asi 42 tisíc. Na vyšších stupních soudů jsou i vyšší platy.
Vláda práva něco stojí
"Nová vláda si musí rozmyslet, zda bude podporovat soudy, nebo zda hodí pod stůl slova o vládě práva," vzkázal budoucím ministrům Lichovník. "Řada soudců už toho má dost. A jako první půjdou ti schopní," varuje prezident unie.
Už loňské snížení platů přitom vzbudilo nevoli a na Ústavní soud se obrátila skupina státních zástupců. Snížení svých platů označili za protiústavní.
Právě Ústavní soud v minulosti v podobných sporech už několikrát rozhodl ve prospěch soudců. Například v roce 2003 jim stát musel vrátit skoro půl miliardy korun, které chtěl ušetřit na 13. a 14. platech. Ústavní soud tehdy konstatoval, že důležitější než úspory ve státní kase je nezávislost soudců a tu by odebírání platů mohlo narušit.
