Vyučovacích hodin cizích jazyků přibývá, čímž se ministerstvo školství rádo chlubí – cizí jazyk je povinný už od třetí třídy a může se učit už od první. Ale kvalitních učitelů, kteří dokážou jazyky skutečně naučit, je málo.
"O prázdninách dcera musela hodně dohánět, a to se přitom předchozí učitelka dušovala, že s dětmi dělá angličtinu více do hloubky, než předepisují osnovy," popisuje Kateřina Valentová, jejíž dcera z běžné základky přestoupila do druhého stupně jazykové školy.
Její dcera navíc vůbec není zvyklá anglicky mluvit. Právě neschopnost cizí jazyk skutečně používat je jedním z největších nedostatků, které jeho výuka na českých školách má. Valentová to přičítá tomu, že dívka měla na jazyk svou třídní učitelku. Ta na něj sice měla dodatečnou aprobaci, ale žádnou specialistkou na jazyky nebyla.
Jenže učitele je problém získat, což potvrzuje i zpráva České školní inspekce, která hodnotila úroveň výuky jazyků ve školách v letech 2005 až 2008. Zatímco na středních školách se situace lepší a čím dál víc se prosazují i moderní metody výuky včetně spolupráce se zahraničními školami, na školách základních je to o dost horší.
Učitelé bez kvalifikace
"Hlavně na prvním stupni, kde angličtina nebyla, a učitelky na ni tudíž nemají kvalifikaci," říká Tomáš Komrska, ředitel pražské Základní školy v Korunovační ulici.
Školy si pomáhají různě – někde jazyky na prvním stupni učí kantoři z druhého, kteří však nemusí umět pracovat s malými dětmi. Jinde zase ředitel školy nabídne rodičům, aby se dohodli a zaplatili lektora zvenčí, který bude učit konverzaci v rámci kroužků – ve skutečnosti však jde o další hodinu jazyka. Problémy jsou i na druhém stupni, nízké platy učitelů nelákají a přibývající počet hodin paradoxně způsobuje, že úroveň výuky klesá.
"My máme dostatek kvalifikovaných učitelů, ale stejně bych si dovedl představit, že najmu mladé učitele, kteří přinášejí nové metody. Ale to, že smlouvy se uzavírají na dobu neurčitou, mi to neumožňuje," říká Jan Štěrba, ředitel královéhradeckého Gymnázia Boženy Němcové.
Česká výuka jazyků tak stále pokulhává za Evropou. Ministerstvo školství se ji snaží dohnat i pomocí pilotního projektu dvoujazyčné výuky na 18 šestiletých gymnáziích, který spouští od letošního školního roku. Dvoujazyčné třídy na nich fungují už nějaký čas.
"Mezi absolventy 7. tříd, kteří mají nadprůměrné studijní výsledky, jsou velmi vyhledávaným oborem vzdělání," podotkl Ondřej Gabriel z ministerstva školství. Jenže to je další problém – jazyk se tak dobře naučí jen část žáků, zatímco by ho měli umět všichni, k čemuž směřuje jejich výuka v ostatních zemích.
