Distanční výuka je od minulého týdne povinná pro školy i žáky. Nová zákonná úprava, kterou už podepsal prezident Zeman, platí pro nouzový stav, mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, nebo karanténní opatření krajských hygienických stanic. Škola tak musí v těchto případech poskytovat distanční vzdělání a žák se jí musí účastnit.
K tomu je ale potřeba vybavení, které chce vláda základních školám zajistit finanční injekcí v podobě 1,3 miliardy korun ze státního rozpočtu.
„Jde o systematickou podporu ICT, která poměrně intenzivně probíhá v posledních letech i z Evropských fondů. Současně chci jako ministr získat prostředky i z jednorázových fondů, které se ‚postcovidově‘ objevily. Tam by se daly sehnat peníze pro mateřské, základní i střední školy, které by i u nich posunuly ICT vybavení dál,“ vysvětlil ministr školství Robert Plaga.
Z rozpočtu bez středních škol
Ve více než jedné miliardě nejsou prostředky pro mateřské a střední školy či gymnázia. Na jednání Tripartity v zajištění informační techniky pro střední školství ministerstvo zopakovalo, že školy měly možnost čerpat finance z Evropských prostředků.
1. září neotevřeme, hlásí první školy. Všechny učitele mají v karanténě |
„Apelovali jsme, že není možné zapomenout také na mateřské školy. Ministr přislíbil, že co se týká Evropských fondů čerpaných do konce roku, budou peníze hledat tam. Ale že by se našel další objem peněz pro střední školy či gymnázia ze státního rozpočtu, to přislíbeno nebylo. Bavili jsme se jen o tom, že by se mohl navýšit objem neinvestičních výdajů pro regionální školství. Tím by se pro školy mohl otevřít prostor na výpočetní techniku,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík.
O distanční výuce podle Dobšíka bavili okrajově, protože je to obsáhlé téma, které se jde od posledního ročníku předškolního vzdělávání, přes základní až po střední školy, kde distanční výuka probíhá různorodě.
„Ministerstvo mělo během deseti dnů sepsat dokument podobný metodickému doporučení. Shodli jsme se, že jak my, tak zaměstnavatelé, do toho chceme vstoupit. Resort je ochotný mluvit o detailech, aby těch potenciálních třecích ploch, které by mohly vzniknout mezi školou, rodiči, ředitelem nebo zaměstnancem, bylo co nejméně. Zhruba v polovině září by mělo být jasno, jaký ten metodický materiál ministerstvo s partnery připraví,“ dodal.
Platy se mají učitelům zvýšit o devět procent
O přesném rozdělení peněz do základu a nadtarifů se podle nich ještě bude jednat. Nepedagogům by se výdělky měly zvednout o nejméně sedm procent. „Shodli jsme se na tom, že devítiprocentní růst platů pedagogických pracovníků je něco, s čím jdeme do rozpočtového vyjednávání, co je v podstatě naplněním vládního slibu,“ řekl po jednání Tripartity ministr Plaga.
Česko má koupit za miliardy počítače nemajetným žákům, plán však neexistuje |
„Obě dvě strany i ministerstvo jako třetí strana vyjádřily jasnou podporu tomu, že se pak dohodneme na dělení na tarifní a nadtarifní složku,“ dodal s tím, že se podle něj podařilo navýšit nadtarifní složky již v minulých letech a nyní je třeba najít rovnováhu.
„Moje představa rozhodně není, že by to mělo většinově směřovat do nadtarifních složek platů. Bavíme se o rozdělení od šesti procent do tarifní částky až po osm procent do tarifní částky,“ řekl po jednání ministr školství.
Podle Dobšíka by co nejvíc peněz mělo jít do pevného základu platu. Požadavky odborů a zaměstnavatelů se vyjasní podle toho, jaká budou v září data o platech za první pololetí tohoto roku, řekl předseda školských odborů.
Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38 951 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla 34 077 korun. Podle vládního slibu by měly platy pedagogů v příštím roce vzrůst v průměru na zhruba 47 000 korun hrubého měsíčně.
Nepedagogům porostou platy méně
U nepedagogů se školská tripartita podle Dobšíka shodla na tom, že jejich platy by měly vzrůst o nejméně sedm procent. Podle Plagy by to mělo stačit na navýšení výdělků nepedagogů do příštího roku zhruba na průměrných 26 000 korun, jak slíbila vláda. V prvním letošním čtvrtletí brali v průměru 21 589 korun. Dobšík dodal, že požadavky odborů se vyjasní opět po zveřejnění statistik za letošní první pololetí.
Školští odboráři jsou si podle svého předáka vědomi současné situace, kdy si vláda prosadila pro letošek v důsledku krize kvůli epidemii koronaviru půlbilionový rozpočtový schodek místo původních 40 miliard korun. „Státní rozpočet je v jakémsi propadu. I my se na tom budeme podílet, ale jsme zastánci toho, že investice do vzdělávání, potažmo do lidí, je dobrou investicí,“ zhodnotil Dobšík.
Výdělky pedagogů by se podle odborového předáka měly přiblížit na 80 procent průměrným příjmům lidí s vysokoškolským vzděláním, což by mělo pomoct zatraktivnění učitelské profese. Dobšík podotkl, že učitelé v minulosti brali v průměru kolem 60 procent toho, co jiní zaměstnanci se srovnatelným vzděláním.
