Nejde o málo. Ředitel školy má v Česku odpovědnost prakticky za všechno a také má velké pravomoce. Na šest let se stává člověkem, který má na to, jak škola bude vzdělávat své žáky, rozhodující vliv.
Jenže kritici současným ředitelským konkurzům vyčítají, že v nich mají až příliš často hlavní slovo lidé, jejichž zkušenost se školstvím se omezuje na vzpomínky na vlastní školská léta a o moderní pedagogice nemají ani minimální povědomí.
„Znám případy naprosto profesionálně odvedených konkurzů i konkurzů diletantských, kde rozhodovala osobní antipatie či sympatie. Záleží na přístupu zřizovatelů škol, jaké má představy o tom, kdo by měl být ředitelem, a jestli vůbec nějaké mají,“ říká Karel Derfl z občanského sdružení Trvalá obnova školy, které sdružuje ředitele škol.
To, že tu nejsou dána jasná kritéria, jak vybírat, podle něj usnadňuje vnášet do konkurzu politické a osobní motivy. „Sám znám případy, kdy konkurzem kvůli osobním antipatiím neprošli silní pedagogičtí lídři,“ dodává. Na nové vyhlášce, která má ředitelským konkurzům po více než deseti letech dát novou podobu, na ministerstvu školství pracují už několik měsíců.
Konkurzy na ředitele škol
|
Ještě před Vánocemi ministr Plaga (ANO) předpokládal, že bude platit od jara. Nepochyboval ani o tom, že se mu podaří všechny jeho úřadem navrhované změny prosadit ve vládě.
„Chápu, že se to nesetká s nadšením zřizovatelů. Větší vliv na složení konkurzních komisí chceme mít přes školní inspekci,“ řekl na tehdejším setkání s novináři.
Na začátku nového roku už je ale jeho úřad v odhadech opatrnější. „Legislativní proces probíhá. Konkrétní datum v této chvíli nelze stanovit, ale určitě se bude jednat o několik měsíců,“ odpovědělo tiskové oddělení ministerstva na otázku, zda se podaří jarní termín dodržet.
Obce jsou na rozdíl od ministerstva s tím, jak konkurzy probíhají, spokojené. „Vnímáme to jako omezení samospráv, jelikož obce a města jako zřizovatelé nesou odpovědnost za výběr a provoz základních a mateřských škol,“ komentuje záměr ministerstva výkonný ředitel Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.
Jen jediný zájemce
V připomínkovém řízení ministerstvo nejvíc narazilo se záměrem, podle nějž by už obce nemohly místo ředitele nabídnout druhému nebo třetímu v pořadí. V případě, že by se jim vítěz konkurzu nelíbil a místo ředitele mu nabídnout nechtěly, musely by celý konkurz zopakovat.
Ředitelům škol kompetence zůstávají, kraje širší pravomoci nedostaly |
„K tomu, že je vybrán jiný, podotýkám vhodný kandidát, který splňuje kritéria konkurzu, dochází jen v malém procentu případů,“ říká Drahovzal.
Právě tato část připravované vyhlášky by se mohla nejsnáze stát obětí kompromisu.
Co se naopak s velkou pravděpodobností opravdu změní, je složení výběrových komisí. V těch by mělo přibýt odborníků s odpovídající zkušeností.
Nově by se také při každém ředitelském konkurzu mělo povinně přihlížet k tomu, jaké má kandidát na ředitele pedagogické zkušenosti nebo jak je schopný řídit práci dalších učitelů.
Není kde brát
Až tak samozřejmé to totiž není. „V minulosti výběrové komise běžně kladly důraz na oblast manažerskou, diskutovalo se o financování nebo o tom, jak se kandidát orientuje v oblasti veřejných zakázek. To sice také k práci ředitele patří, v prvé řadě by ale měl být lídrem pedagogického procesu,“ komentuje aktuální stav Ondřej Andrys z České školní inspekce.
To však školám k lepším ředitelům nepomůže, dokud odborníky doplněné výběrové komise nebudou mít z čeho vybírat.
Minulý rok se ve druhém školním pololetí konalo bezmála 1 500 ředitelských konkurzů. Jak zjistily školní inspekce, do 48 procent z nich se přihlásil jen jediný zájemce, ve dvou procentech vůbec nikdo.
