Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a vicepremiér a ministr...

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec v Praze na tiskové konferenci po jednání vlády. (14.11.2018) | foto: ČTK

Ředitelům škol kompetence zůstávají, kraje širší pravomoci od vlády nedostaly

  • 7
Kraje chtějí řídit, jaké obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do nich přijmou. Doteď to byla výhradně kompetence samotných ředitelů škol. Proti je ministerstvo školství a na jeho stranu se postavila i vláda, která návrh zamítla. Se zákonodárnou iniciativou přišel Karlovarský kraj.

Vláda na úterním jednání projednávala návrh Karlovarského kraje, který chtěl mít pravomoc schvalovat předpokládané počty uchazečů, kteří nastoupí do jednotlivých oborů na svých středních školách. Širší krajské kompetence ale vláda zamítla. Podle vicepremiéra Richarda Brabce k tomu nevidí důvod. 

Návrh proti kompetencím

Předkladatelé novelu školského zákona zdůvodňují potřebou dát krajům možnost rozhodovat, jaké obory budou školy nabízet a kolik uchazečů do nich přijmou. Mohly by tedy podle důvodové zprávy naplňovat své strategie středního školství proti pohledu ředitele školy.

Podle Brabce ale mají kraje jiné možnosti, jak ovlivňovat obory a počty studentů. Materiál pro dnešní jednání vlády zmiňoval například možnost využít dlouhodobé záměry a u konkrétních škol mohou navrhovat úpravy v zápisu kapacit v rejstříku škol a školských zařízení.


„Je to nesystémové zasahování do současného rozdělení kompetencí mezi zřizovatele a ředitele škol. Neřeší to ani situaci v některých školách, které kraje pod sebou nemají. Kraje mají navíc i další možnosti, jakým způsobem jako zřizovatelé zasahovat do oborů a do počtu studentů, kteří studují na jednotlivých školách. Návrh jsme zamítli, ale bude o tom ještě určitě široká debata v rámci parlamentu,“ řekl novinářům po jednání vlády vicepremiér Richard Brabec. 

V současnosti přijímání studentů na střední školy funguje tak, že ředitel stanoví počty uchazečů a zřizovatelé nemají podle autorů novely zákonnou možnost jejich záměry ovlivnit. Karlovarský kraj chtěl do zákona dát ustanovení, že by podmínkou pro předpokládaný počet přijímaných uchazečů bylo schválení od kraje. 

Kraje chtějí mít více možností pro zasahování do chodu škol

„Tento nevyvážený zásah do rozhodování by vyvolal například neplánované změny v pedagogickém sboru, kdy by bylo v důsledku rozhodnutí zřizovatele školy o počtu přijímaných uchazečů nutné buď pedagogy propustit, nebo naopak přijmout,“ stálo v předběžném stanovisku vlády pro zákonodárce, kteří budou předlohu schvalovat. 

Cut-off score na školách nechceme. Problém to neřeší, říká ministr Plaga

Další opatření, které chce Asociace krajů prosadit, je takzvané cut-off score. Jde o minimální bodovou hranici, která bude stanovena pro přijetí. Ředitelé by na střední školu mohli přijmout jen ty děti, které by v testech dostaly stanovený počet bodů, takzvanou nepodkročitelnou hranici. Podle předsedkyně Asociace krajů ČR Jany Mračkové Vildumetzové bude kvalita českého školství dál klesat, pokud o tom budou rozhodovat školy samotné. Mračková Vildumetzová chce po ministerstvu školství situaci co nejdříve řešit, protože klesá procento úspěšnosti studentů u maturit. 

„Tito studenti ztratí čtyři roky, po kterých končí studium bez požadovaného stupně vzdělání. Podle úvodních propočtů by se cut-off score týkalo pouze deseti procent uchazečů, kteří nevyhoví minimálním požadavkům. Zavedení se předpokládá od roku 2020 pro víceletá gymnázia a následně pro všechny ostatní školy od roku 2022 tak, aby se mohl objektivně posoudit vztah mezi výsledky maturitních a přijímacích zkoušek. Ten by měl být základem pro stanovení minimální hranice pro přijetí ke studiu maturitních oborů,“ přidává se v prohlášení hejtman Moravskoslezského kraje a gestor Komise pro školství Asociace krajů Ivo Vondrák. 

Výsledky maturit CERMAT nemá, čísla ještě zpracovává

Centrum pro zjišťování výsledku vzdělávání bude mít kompletní čísla za jarní a podzimní zkušební období letošního roku k dispozici na začátku prosince.

Součástí výsledků je hrubá neúspěšnost, která vyjadřuje počet těch, kteří nekonali maturitní zkoušku nebo ji konali neúspěšně oproti počtu přihlášených k maturitní zkoušce. A pak také čistá neúspěšnost, která vykresluje počet zkoušku konajících neúspěšně oproti počtu konajících. Ukazatel tedy nevyjadřuje míru neúspěšnosti všech přihlášených, ale pouze těch, kteří zkoušku skutečně konali.

Podle krajů současný špatný stav českého školství dokreslují letošní výsledky maturitních zkoušek. Takzvaná hrubá neúspěšnost, tedy podíl neúspěšných z celkového množství přihlášených, tak činí podle čísel od CERMAT 36,7 procenta. Loni to bylo 37,2 procenta. Z lidí, kteří ke zkoušce přišli, ji nezvládlo 28,8 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu víc než loni.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video