„Byrokratický aparát Číny je v tomto případě velmi nepružný,“ řekla Lomová s tím, že kvůli struktuře systému a rozhodování uvnitř se u epidemie projevila jeho problematičnost.
„Analogie s Černobylem je určitě na místě,“ podotkla sinoložka. Reakce úřadů tehdy v Sovětském svazu a nyní v Číně jsou prakticky navlas stejné.
Občané byli podle ní málo informovaní, často byly potřebné údaje zamlčovány. Lidé neznali základní opatření, kterými by mohli koronaviru předcházet. Systém šíření informací blokoval.
„Lidé na to začali upozorňovat a byli perzekvováni a umlčováni za rozhlašování poplašných zpráv,“ dodala sinoložka s poukazem na případ lékaře, který již v prosinci na šíření nového koronaviru upozornil, byl umlčen a nedávno se stal další z obětí viru.
„Systém se tváří, že zvládne vyřešit všechny problémy, ale selhal. Ve chvíli, kdy už je koronavirus takto rozšířen, těžko mohou něco plánovat,“ míní Lomová.
Podle sinoložky mladí lidé tamnímu režimu nevěří, jako nadějný považují dialog Západu s Čínou. „Jsou se systémem srozuměni, nejsou ale spokojeni,“ podotkla.
Vůči Číně velí obezřetnost
„Bát se Číny, že k nám přijedou tanky, to nemusíme,“ řekla dále Lomová k obecnému vztahu Západu k nejlidnatější zemi světa.
Nový český přípravek má posilovat imunitu. Více se dozvíte v Rozstřelu |
„Západní svět dospěl k tomu, že tady je potřeba mít nějakou míru transparentnosti, abychom mohli žít ve světě, kde jsme si rovni. A to Čína nerespektuje,“ upozornila.
Čína prosazuje svůj model, kterému v Pekingu věří. Ostatní mají být podle Lomové vůči Číně obezřetní a racionálně zvážit, co jim slibuje, co to obnáší a jaké to může mít důsledky, nutné je přemýšlet také o tom, jaký to může mít dopad na lidská práva.
Lomová je česká sinoložka a překladatelka z čínštiny. Obor vystudovala na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a nyní je ředitelkou Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuovy nadace při Karlově univerzitě.
