Řád bílého lva
Robert Fico - za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
Premiér slovenské vlády je označován za velmi blízkého přítele Miloše Zemana. Fico například Zemana navštěvoval na jeho chalupě v Novém Veselí, a to i v době, kdy byl současný český prezident jen řadovým důchodcem. „Velmi si vážím Roberta Fica. Pokládám ho za svého přítele. On má to, co řadě českých politiků chybí. Říkejme tomu charisma, personální kouzlo, či chemie,“ chválil Zeman po takových setkáních. Zeman ocenění Ficovi udělil i za dlouhodobě přátelské vztahy, které panují mezi Českem a Slovenskem od rozdělení v roce 1993.
Sir Winston Churchill (in memoriam) - za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
Bývalý britský premiér z let 1940 až 1945 patří k nejvýznamnějším politikům 20. století, do dějin vstoupil hlavně jako jeden ze strůjců porážky nacistického Německa. Jako jediný státník působil na čelných vládních postech během obou světových válek. V britském kabinetu zasedal s přestávkami v rozmezí let 1908 a 1955. Zeman Churchilla označuje za svůj velký vzor. Ocenění převzal na Hradě od Zemana Churchillův vnuk, britský poslanec Nicholas Soames.
Franz Vranitzky - za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
Dlouholetý politik a v letech 1986 až 1977 rakouský kancléř. Byl prvním kancléřem, který odmítl oficiálně proklamovanou verzi, že Rakousko bylo pouhou první obětí hitlerovského Německa. Vranitzky předloni veřejně podpořil Zemana v boji o post českého prezidenta.
Sir Nicholas Winton - za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
Před vypuknutím druhé světové války zorganizoval sir Nicholas Winton převoz 669 československých židovských dětí z tehdejšího nacistického protektorátu Čechy a Morava do Británie. První vlak s dětmi odjel v květnu 1939. Poslední, který měl odjet z Prahy 1. září 1939 s dalšími 250 dětmi, již nacisté vypravit zakázali. O Wintonových zásluhách veřejnost dlouho nevěděla. Pomohla je zveřejnit historička holokaustu Elisabeth Maxwellová. Do povědomí veřejnosti se Winton dostal dokumentem BBC z roku 1988.
Řád Tomáše G. Masaryka
Eduard Harant - za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
Rakouský mediální podnikatel a spoluzakladatel Rakousko-české společnosti.
Hana Hegerová - za vynikající zásluhy o rozvoj humanity
Významná zpěvačka a herečka. Proslavili ji především šansony, díky kterým je uznávaná i v zahraničí. Už v roce 2002 obdržela od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy. Je také držitelkou rytířské hvězdy francouzského Řádu umění a literatury, v dubnu 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy.
Karel Kryl (in memoriam) - za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
Uznávaný písničkář a básník. Je označován za hlavního představitele československého protikomunistického protestsongu před Listopadem 1989. I po změně režimu glosoval dění v Česku. K jeho nejznámějším písním patří skladba Bratříčku, zavírej vrátka z roku 1968. V letech 1969 až 1989 žil v emigraci. Zemřel náhle na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově.
Miroslav Zikmund - za vynikající zásluhy o rozvoj humanity
Cestovatel a spisovatel. Společně s Jiřím Hanzelkou podnikl nejprve cesty do Afriky a Jižní Ameriky, které absolvovali vozem Tatra 87. Na další výpravu, tentokrát do Asie a Oceánie, se vypravili s doprovodem ve dvou upravených nákladních vozech Tatra 805. Z obou cest přivezli velké množství fotografií a filmových dokumentů, napsali společně i několik cest.
Medaile Za hrdinství
David Beneš (in memoriam) - za hrdinství v boji
Štábní praporčík byl členem zahraniční mise v Afghánistánu. Byl smrtelně zraněn 8. července 2014 při útoku sebevražedného atentátníka v provincii Parwan. Osmadvacetiletý muž byl v armádě přes osm let. Měl kurz střelců z bojových vozidel, mechanizovaných a protitankových odborností, služebně byl zařazen na pozici střelce, poté velitele družstva a zástupce velitele čety u 41. mechanizovaného praporu v Žatci. V misi ISAF v Afghánistánu byl třikrát.
Ivo Klusák (in memoriam) - za hrdinství v boji
Štábní praporčík byl smrtelně zraněn 8. července 2014 při útoku sebevražedného atentátníka v provincii Parwan. Narodil se v roce 1980, v armádě byl od roku 2000, celou dobu coby příslušník 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Z pancéřovníka (střelce z pancéřovky) postoupil přes řidiče až na staršího operátora velitelského družstva 2. výsadkové roty. Byl veteránem šesti zahraničních operací, z toho čtyř v Afghánistánu.
Jaroslav Lieskovan (in memoriam) - za hrdinství v boji
Třetí z vojáků, který byl zraněn 8. července 2014 při útoku sebevražedného atentátníka v provincii Parwan. Těžce zraněného štábního praporčíka (po smrti byl povýšen) převezli do Česka, o několik dní po útoku však zemřel.
Libor Ligač (in memoriam) - za hrdinství v boji
Veterán dvou operací ISAF v Afghánistánu desátník Libor Ligač (1981) nastoupil ke 43. výsadkovému praporu v Chrudimi v roce 2010. Působil v minometném družstvu, byl odstřelovačem a střelcem výsadkového družstva. Zemřel 8. července 2014 při útoku sebevražedného atentátníka v provincii Parwan.
Jaroslav Mevald - za hrdinství v boji
Účastník zahraniční mise v Aghánistánu, který byl zraněn v boji při přestřelce s povstalci 13. července 2014 u základny Bagrám v Afghánistánu. Má hodost desátníka.
Jan Šenkýř (in memoriam) - za hrdinství v boji
Poslední z padlých vojáků, kteří byli 8. července 2014 smrtelně zraněni při útoku sebevražedného atentátníka v provincii Parwan. Byl na své první zahraniční operaci. Po roce 2006 působil v brigádě logistické podpory a dělostřelecké brigádě, v roce 2011 byl přeložen ke 43. výsadkovému praporu v Chrudimi. Devětatřicetiletý muž byl řidičem čety zbraní.
Medaile Za zásluhy
Lucie Bílá - za zásluhy o stát v oblasti umění
Jedna z nejpopulárnějších českých zpěvaček, mnohonásobná Zlatá slavice a držitelka několika cen Anděl. Mezi její nejznámější skladby patří například písničky Láska je Láska nebo Most přes minulost. Zahrála si i v několika filmech.
Dana Drábová - za zásluhy o stát v oblasti vědy
Jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který vede už 14 let. Vystudovala dozimetrii a aplikaci ionizujícího záření na jaderné fakultě ČVUT, je známá propagátorka vědy, v roce 2013 za to dostala na Technické univerzitě v Liberci čestný doktorát.
Zdeněk Duběnka - za zásluhy o stát
Dlouholetý dárce krve, poprvé ji přišel odevzdat v devatenácti letech na vojně. Dnes mu je před šedesát. Spočítal si, že během svého života odevzdal už zhruba 250 litrový sud krve. K 5. květnu 2014 si evidoval už 555 odběrů krve či krevních složek, mezi které patří plazma a destičky.
Pavel Dungl - za zásluhy o stát v oblasti vědy
Přední český ortoped, vede ortopedickou kliniku pražské Nemocnice na Bulovce. V minulosti pečoval o exprezidenta Václava Klause. Předloni operoval i Miloše Zemana.
Božena Fuková - za zásluhy o stát
Slovenská ekonomka a politička Komunistické strany Slovenska. Po srpnové okupaci v roce 1968 patřila mezi čtyři poslance Národního shromáždění, kteří hlasovali proti smlouvě o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR. Za normalizace byla politicky pronásledována.
Natalja Jevgenjevna Gorbaněvská (in memoriam) - za zásluhy o stát
Ruská básnířka a disidentka. V srpnu 1968 patřila mezi účastníky demonstrace na Rudém náměstí proti okupaci Československa, akci brutálně ukončili policisté a Gorbaněvskou nakonec poslali do psychiatrické léčebny. Od roku 1975 až do své smrti v listopadu 2013 žila ve Francii.
Carl Horst Hahn - za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
Bývalý šéf koncernu Volkswagen, ve funkci vydržel 11 let. Během jeho působení koupil koncern VW i tuzemskou automobilku Škoda.
Zdeněk Jičínský - za zásluhy o stát
Právník, publicista a politik. Do nástupu normalizace byl členem KSČ, v sedmdesátých letech patřil k signatářům Charty 77. Po revoluci se stal postupně členem Občanského fóra, Občanského hnutí a pak ČSSD. Čtrnáct let (s roční přestávkou) byl poslancem právě za ČSSD. Je autorem několika odborných publikací.
Antonín Kalina (in memoriam) - za zásluhy o stát
Během druhé světové války byl z politických důvodů uvězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Podařilo se mu zde postupně zachránit různými způsoby život více než devíti stům židovských dětí. V roce 2012 mu byl in memoriam udělen titul Spravedlivý mezi národy, který dostávají lidé nežidovského původu za záchranu Židů před holocaustem.
Ludvík Kalma (in memoriam) - za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
Byvalý předseda představenstva společnosti Škoda. Už předtím byl ředitelem několika podniků především z oblasti automobilového průmyslu, například Motov Jirkov. Zahynul 24. listopadu 1996 při dopravní nehodě.
Zdeněk Klanica (in memoriam) - za zásluhy o stát v oblasti vědy
Významný český archeolog zabývající se především obdobím Velké Moravy. V době totality působil jako místopředseda Ústředního výboru KSČ, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech poslanec Poslanecké sněmovny. Vydal několik publikací, jež byly oceněny v mnoha zemích Evropy. Po dlouhé nemoci zemřel v červenci letošního roku.
George Alois Novak - za zásluhy o stát
Dlouholetý honorární generální konzul České republiky v Atlantě. V prosinci 1968 emigroval do USA, státu Georgie, kde působil jako architekt a později založil stavební poradenskou firmu poskytující služby z velké části zahraničním klientům. Čtyři roky působil ve funkci atašé Českého olympijského výboru na letních olympijských hrách v Atlantě v roce 1996.
Věra Olivová - za zásluhy o stát
Vystudovala historii a geografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce pracovala v Politickém archivu kanceláře prezidenta republiky, kde získala přístup k soukromému archivu Edvarda Beneše. Po roce 1970 nesměla pedagogicky působit.Je dlouholetou předsedkyní Společnosti Edvarda Beneše.
Filip Renč - za zásluhy o stát v oblasti umění
Známý režisér a příležitostný herec. Ještě jako student FAMU natočil v roce 1991 svůj slavný debut Requiem pro panenku. Na scénářích často spolupracuje se Zdeňkem Zelenkou - Requiem pro panenku, Válka barev, Rebelové, Hlídač č. 47. Pro televizi točil například dokumentární rekonstrukci událostí 17. listopadu 1989 Polojasno nebo třináctidílný seriál Sanitka 2. Nyní připravuje životopisný film o herečce Lídě Baarové. V prezidentských volbách 2013 veřejně podporoval Miloše Zemana, natočil jeho předvolební klip.
Robert Sedláček - za zásluhy o stát v oblasti umění
Začínal jako novinář v České televizi. V roce 2006 natočil svůj první celovečerní film Pravidla lži z prostředí terapeutické komunity a za scénář k tomuto filmu získal Českého lva. Nejvíce na sebe upozornil prací pro ČT, zejména svým (zatím) posledním historickým dokumentárním seriálem České století. Věnuje se i politickým dokumentům a v roce 2007 natočil pro Českou televizi dokument Miloš Zeman – nekrolog politika a oslava Vysočiny.
Josef Štemberka (in memoriam) - za zásluhy o stát
Od roku 1909 až do své smrti v roce 1942 byl knězem v Lidicích. Když začala válka, nakoupil velké množství dětského ošacení, protože odhadl, co vše se bude hodit. Osudné noci na 10. červen v jedenáct hodin zazvonilo na faře gestapo, které nařídilo, že musí jít s nimi. Až do samého konce zůstal se svými lidickými spoluobčany, za které prosil o smilování. Byl zastřelen jako jeden z posledních. Sice mu byla nabídnuta od gestapa milost, ale tu kněz žijící 33 let v Lidicích nepřijal.
Josef Toufar (in memoriam) - za zásluhy o stát
Od roku 1948 působil jako kněz v Číhošti na Havlíčkobrodsku. V roce 1950 byl zatčen a obviněn z vykonstruování Číhošťského zázraku. Zemřel na následky věznění StB a krutého zacházení. Podle svědků se 11. prosince 1949 během mše v tamním kostele pohnul půlmetrový krucifix na oltáři několikrát ze strany na stranu. Při mši na Boží hod vánoční téhož roku se prý křížek pohnul znovu, jak opět vypovědělo několik věřících. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Toufar byl 28. ledna 1950 zatčen a odvlečen do věznice ve Valdicích. Josef Toufar je pohřben v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích.
Marie Vodičková - za zásluhy o stát
Předsedkyně Fondu ohrožených dětí a zakladatelka projektu Klokánek. Jako šéfce fondu se jí podařilo „udat“ do náhradních rodin kolem pěti set dětí – sourozenecké skupiny, nevidomé, těžce nemocné, s Downovým syndromem, romské, černošské, asijské. Sama má osm dětí. Marie Vodičková jako první poukázala na skutečnost, že je u nás ročně týráno až 40 000 dětí a několik desítek dětí útoky rodičů nepřežije. Ne všichni lidé chtějí o těchto věcech slyšet.
Leticie Vránová – Dytrychová - za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
Zvonařka, která jako člen už třetí generace pokračuje ve vzácném rodinném řemesle. Zvony z dílny rodiny Dytrychových zvoní po celém světě. V japonské Hirošimě, americkém Texasu, ruském Jakutsku, jihoafrickém Kapském městě, kanadském Vancouveru, ale také v Austrálii, Itálii, Polsku, Rakousku, Německu a jiných evropských státech.
