Účast senátorů při hlasování o něm nebyla práv vysoká - zúčastnilo se ho jen 35 senátorů, z nichž 18 prezidenta vyzvalo, aby přestal společnost štěpit.
Byli mezi nimi členové klubu Starostů a nezávislých, lidovci, nezařazení i tři sociální demokraté - ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, exministr František Bublan a Hassan Mezian. Pro nebyl nikdo z ODS. Sedm senátorů bylo proti usnesení a deset se jich zdrželo hlasování. (jak kdo hlasoval, najdete zde).
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD označil výsledek hlasování za precedens. „Ostudná fraška. Mrzí mě, že jsem musel být u toho“ uvedl.
„Pan prezident byl zvolen v přímé volbě občany naší země. Nikoliv senátory. Od občanů se odvíjí mandát pana prezidenta. Ačkoliv je usnesení jen antizemanovským folklórem, dobrá zpráva pro senátory: Pan prezident společnost spojuje, má podporu 70 procent občanů. Zároveň mohu ujistit - pan prezident si náhubek nasadit nenechá. Bude otevřeně hovořit o nebezpečí, které představuje migrační krize,“ reagoval na usnesení Senátu mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Souhlasíte s usnesením Senátu?
Zeman přispívá k nenávisti, legitimizuje extrémisty, řekl Šesták
„Výroky prezidenta se stupňují a jsou nebezpečné,“ prohlásil před hlasováním ve vystoupení před senátory Šesták. Zeman podle něj přispívá k nesnášenlivosti a nenávisti ve společnosti. „Svým způsobem legitimizuje extremisty,“ řekl. Vytkl prezidentovi, že stál loni 17. listopadu na Albertově na jednom pódiu vedle představitele Bloku proti islámu Martina Konvičky. (více zde)
17. listopadu 2015 |
Další věcí jsou podle Šestáka nevhodné Zemanovy výroky o použití zbraní proti politikům. Prezident totiž při jedné debatě s občany, když byl tázán, jak se lidé mají zbavit premiéra Bohuslava Sobotky, odvětil, že jednou možností, jak se zbavit jakéhokoli politika, včetně prezidenta, jsou volby, a že druhou, nedemokratickou možností, je kalašnikov. (více zde)
Výzva Senátu Miloši ZemanoviSenát připomíná a) že prezident republiky není podle ústavního článku 54 odst. 3 z výkonu své funkce odpovědný a jeho činy a výroky jsou ve smyslu mezinárodního práva České republice přičítány, protože ústavně vrcholným orgánem výkonné moci je vláda; prezident republiky by měl být ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost ohledně ohrožení spojeneckých závazků České republiky a její ústavně deklarované hodnotové orientace; b) princip vzájemné loajality ústavních orgánů, podle kterého při výkonu svých kompetencí jsou ústavní orgány povinny harmonicky spolupůsobit a zdržet se všeho, co poškozuje vážnost funkce a oprávněné zájmy jiných ústavních orgánů, či je dokonce ohrožuje; II. konstatuje, že prezident republiky jako hlava státu má být garantem řádu, s posláním společnost sjednocovat a zmírňovat v ní konflikty, a proto by neměl z této své ústavní role vystupovat a svými projevy a činy společnost rozdělovat |
„Premiér je představitelem vlády a spolu s prezidentem je na nich velká odpovědnost, aby si rozuměli a aby se společnost fundovaněji vyrovnávala s problémy, ve kterých se teď ocitáme. I když velká část společnosti podporuje pana prezidenta, je třeba dávat najevo, že ne všechno je v pořádku,“ řekl iDNES.cz Šesták.
„Vzhledem k míře diskomfortu ve společnosti je navržené usnesení umírněné,“ podpořil přijatý text senátor Václav Hampl zvolený s podporou lidovců a zelených.
„Chci vyzvat k umírněnosti, abychom nezavdávali příčinu k dalším komentářům prezidenta,“ řekl naopak kolegům Jaroslav Kubera z ODS. Stejně jako všichni senátoři za ODS se ani on k usnesení, aby byl Zeman zdrženlivý, neohrožoval spojenecké závazky země a nerozděloval společnost, nepřidal.
Veleba: Je stokrát opakovaná lež, že prezident Zeman rozděluje společnost
Jan Veleba, předseda Strany práv občanů, která dříve měla v názvu i slovo Zemanovci, proti jednání Senátu o bodu „Rozprava a návrh usnesení k jednání a výrokům prezidenta republiky“ protestoval.
„Senát si hraje na kádrováka. Má taková ústavní instituce smysl? Druhého kola prezidentské volby v lednu 2013 se zúčastnilo 59,11 procenta voličů. Druhého kola posledních senátních voleb na podzim 2014 se zúčastnilo 16,69 procenta voličů. Prezident Zeman má v současné době důvěru už více než 70 procent občanů naší země. Senát jako instituce nedosahuje ani poloviny,“ zlobil se Veleba na kolegy senátory, kteří připustili jednání o chování Zemana.
„Byla to zjevná nadsázka. Kdyby se k tomu Sobotka postavil jako chlap, udělal by lépe,“ zhodnotil Veleba prezidentův výrok o kalašnikovu. Slova o prezidentovi rozdělujícím společnost označil za „stokrát opakovanou lež“.
„Hlava státu by měla velmi vážit slova,“ oponoval mu ministr pro lidská práva a senátor za ČSSD Jiří Dienstbier. Šesták podle něj precizně popsal problémy a návrh deklarace Senátu o tom, že by prezident Zeman neměl rozdělovat zemi, označil také za ještě velmi umírněný. Dienstbier nakonec spolu se dvěma dalšími senátory za ČSSD výzvu Zemanovi, aby neštěpil společnost, podpořil.
Horní komora parlamentu se již nedávno prezidentem zabývala. To když odmítla jako neodůvodněnou petici 11 tisíc občanů, aby se Senát obrátil na Ústavní soud, aby prověřil, zda se prezidentZeman nedopouští velezrady. Už tehdy chtěli někteří senátoři o usnesení, jímž by prezidenta vyzvali, ať nerozděluje společnost, hlasovat. (více zde)
26. ledna 2016 |
