Senátor Pavel Fischer a ministryně obrany Jana Černochová na jednání senátního...

Senátor Pavel Fischer a ministryně obrany Jana Černochová na jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. | foto: Kancelář Senátu

Zahraniční výbor Senátu jednomyslně podpořil přijetí Finska i Švédska do NATO

  • 26
Český parlament začal schvalovat přijetí Finska a Švédska do NATO. Jednomyslně to podpořil zahraniční výbor Senátu. „Putin se rozhodl, že změní Evropu a podařilo se mu to,“ glosoval rozšiřování NATO v Senátu náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. Senát jako celek bude přijetí obou zemí schvalovat ve středu. Sněmovna by se k tomu měla dostat po letních prázdninách.

„To je historická chvíle. Je to jen proto, že Vladimir Putin předvedl, jak agresivní Ruská federace umí být,“ řekl šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer.

„Finsko je velmoc z hlediska pozemní armády. Může mobilizovat 250 tisíc vojáků. Švédsko má mimořádně silné loďstvo, bylo připraveno na vstup ještě dříve, než požádalo,“ uvedl Fischer.

Zástupci Švédska a Finska podepsali přístupové protokoly k Severoatlantické alianci 5. července.

K přijetí obou zemí do NATO je nutná ratifikace ve všech třiceti členských zemích aliance. Zatím vstup Finska a Švédska schválilo 23 zemí, zbývá sedm, mezi nimi Maďarsko a Turecko, které - jak zaznělo v úterý v Senátu - mohou být problematické.

Turecko usiluje o vydání sedmi desítek lidí ze Švédska a Finska. Jsou mezi nimi nezávislý novinář, napravený žhář nebo učitelka, která ujišťuje, že se už řadu let o tureckou politiku nezajímá.

Spory o vydání mohou ještě zkomplikovat vstup obou skandinávských zemí do NATO, protože turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví.

Ankara tvrdí, že žádá o vydání lidí, kteří spolupracovali s teroristickými organizacemi. Nejčastěji zmiňovaná je Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu. Turecko ale považuje za teroristickou skupinu i kurdské oddíly YPG v Sýrii či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.

Finsko a Švédsko projevily zájem o členství NATO kvůli válce, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině.

Cestu senátora Doubravy na Krym bude řešit mandátový a imunitní výbor

Pavel Fischer po jednání zahraničního výboru řekl, že cestou nezařazeného senátora Jaroslava Doubravy na Krym se bude zabývat mandátový a imunitní výbor. Podobné cesty ústavních činitelů, které může využít ruská propaganda, jsou podle něj velmi nebezpečné.

Nezařazený senátot Doubrava, který byl zvolen za Severočechy a před tím byl senátotem za komunisty, jednal na Krymu, který v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko, jednal se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem.

Podnět mandátovému výboru k prošetření Doubravovy cesty dal místopředseda Senátu Jiří Růžička, který byl zvolen za TOP 09 a hnutí STAN.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video