Šedivý: Časy se mění, armáda bude profesionální

P r a h a - Profesionální, špičkově vycvičený sbor, jehož piloti už nebudou trčet na zemi jen proto, že není mazivo do letounů, jehož vojáci už nebudou stát frontu na prosakující záchody či jedinou sprchu na patře - to je cesta, na níž se armáda vydává po vstupu republiky do NATO. Poprvé o této vizi veřejně hovoří náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Předesílá však, že zatím jde jen o jeho osobní názor, který nevyjadřuje oficiální stanovisko jeho úřadu či ministerstva obrany. Šedivý tipuje, že armáda se stane stoprocentně profesionální (tedy bez vojáků v základní službě) v roce 2010. Zatím ji však čeká tvrdá odtučňovací kúra.

Nedávno jste oznámili už bůhví kolikáté zmenšení armády - tentokrát o 16 000 mužů. Jak velká bude taková armáda a může mít ještě smysl?

Nejde o destrukci armády. Zmenšujeme ji i proto, aby byla schopna operovat s partnerskými jednotkami Severoatlantické aliance. Tato poměrně velká redukce vychází z diskusí s našimi partnery v NATO o efektivní obraně za přijatelnou cenu. Mnohé důležité informace o vojenských programech nám totiž Brusel poskytl až po březnovém rozšíření aliance. V těchto plánech jde o to, že některé naše obranné systémy jsou po vstupu země do NATO zbytečné, protože je má aliance kvalitnější a levnější než my. Platí to samozřejmě i naopak.
Když ale rozšifrujeme ono číslo 16 000 mužů, o něž armáda zhubne, tak nejde o žádné drama - většinou jde o vojáky v základní službě. Dnes jich máme zhruba stejně jako profesionálů ale v nejbližší době se toto číslo změní ve prospěch profesionálů. Budou tvořit asi šedesát procent armády. Dnes máme přibližně 68 000 mužů, po redukci jich zůstane kolem čtyřiapadesáti tisíc.

Jaké jsou hlavní důvody redukce?

Ekonomické. Dotýkají se armády stejně jako zdravotnictví nebo školství.
Úporně proto hledáme možnosti, jak zeštíhlit jednotky, které zajišťují provoz vojska, věnujeme se i optimálnímu rozmístění bojových jednotek. Přehodnocujeme i modernizační programy.

Profesionální armádu ovšem ještě nedávno politici i generálové odmítali.

Nutí nás k ní i to, že společnost nezaručuje v přípravě na obranu země rovnoprávné postavení všech občanů. Pro většinu mladých mužů je výhodnější nastoupit civilní službu než narukovat na kratší - avšak tvrdší - dobu do armády.
Není možné, aby obrana vlasti měla diskriminující charakter. Situace se prostě mění. Armáda je více než jindy limitována nezájmem mužů o základní službu.

Cožpak už neplatí, že profesionální armáda je dražší než vojsko složené z odvedenců?

Platí. Ale musíme brát v úvahu nové ekonomické, sociální i vojensko-politické změny. Předpokládáme také, že v roce 2010 bude ekonomika ve zcela jiné situaci než nyní. Pokročí také rozvoj vojenské vědy a zbraní, které už nebudou moci ovládat vojáci v základní službě.

Některé nevýhodné dodávky výzbroje připravily armádu o stamiliony korun. Není to náhodou tak, že ji zmenšujete, protože plýtváte rozpočtem?

To je složitá otázka. Připusťme, že mnohé obchody nejsou pro armádu výhodné. Já s tím ovšem nemohu téměř nic dělat - tyto kontrakty nejsou v kompetenci generálního štábu. My výzbroj objednáváme, avšak kupuje ji majetková sekce ministerstva obrany.
Nová koncepce resortu obrany se snaží tyto vazby doladit, aby uživatel výzbroje - to jest armáda - měl možnost do obchodů nahlédnout a k ceně se alespoň vyjádřit.
I když si myslím, že spousta obchodů ministerstva obrany byla velmi neefektivní, neznám všechny podmínky kontraktů, které mohou s vysokou cenou souviset.
Právě proto bychom jako uživatelé výzbroje tyto obchody rádi ovlivňovali.

To, že se armáda už několik let stále zmenšuje, nesvědčí o předvídavosti vojenských stratégů.

Vždycky budeme pracovat s odhady částek, které by armáda měla na svůj provoz dostat. V roce 1996 jsme například počítali s poměrně rozsáhlými nákupy techniky. Ale už v loňském roce jsme byli kvůli nepříznivému hospodářskému vývoji v minusu o jeden a půl miliardy. A příští rok to již bude minus 4,5 miliardy korun.
Musíme vycházet z možností ekonomiky. Časté změny, na něž se ptáte, jsou většinou reakcí armády na hospodářské potíže země. Nejde tedy o naše diletantství. I když netvrdím, že neděláme chyby.

Můžete vysvětlit, proč armáda opustila v roce 1993 nejmodernější a z hlediska obrany země ideálně položené letiště v Bechyni. Obrovské částky jste pak investovali do zchátralého letiště v Čáslavi, z něhož jste měli naopak odejít.

Těžko se mi odpovídá. V té době jsem nebyl náčelníkem generálního štábu. Vojáci však, pokud si vzpomínám, říkali, že Bechyně je jedno z nejlepších letišť a že se opouštět nemá. Politici rozhodli jinak. Ptejte se proto tehdejšího ministra obrany a jeho náměstků.

Exministr Baudyš ani jeho náměstek Kalousek mi k tomu nic konkrétního neřekli. Jen váš předchůdce generál Nekvasil potvrdil, že ho vedení ministerstva postavilo před hotovou věc.

Neznám důvod tlaku pana Baudyše a Kalouska na generála Nekvasila. Znovu říkám: šlo o volbu politiků, kterou vojáci musí respektovat.

Nejde však jen o Bechyni, ale o desítky dalších příkladů plýtvání s obranným rozpočtem, kdy armáda opouštěla objekty, jejichž nákladnou rekonstrukci právě dokončila.

Odpovím tedy jinak. Projekt rozvoje armády z šestadevadesátého roku byl slušný. S určitými odchylkami se podle něj řídíme dodnes. Doporučení k těm odchylkám - jak už jsem říkal - přicházejí například od NATO, abychom některé základny zrušili, protože jsou služby aliance lepší a kvalitnější. Mluvím tedy o smyslu NATO: o koordinaci obranných výdajů a jejich úspoře.

Stejně to pod vlivem chyb a plýtvání, o nichž hovoříme, vypadá někdy jako zázrak, že armáda je stále schopna vyslat do Bosny kontingent SFOR nebo do Albánie polní nemocnici, s nimiž je aliance zřejmě spokojena.

Novináři mají utkvělou představu, že armáda je v rozkladu a že z ní schopní lidé znechuceně odcházejí. Není to pravda. Do Bosny například nevysíláme supermany, ale normální vojáky.
To snad také něco dokazuje.

Nepopřete však, že právě kontingent v Bosně či nemocnice v Albánii odčerpává armádě obrovské množství peněz i sil. Často na úkor "ožebračování" jednotek, které zůstávají doma.

To jsou silná slova. Jistě - Balkán nás stojí velké peníze i síly. Na tuto část Evropy se musíme dívat trochu jinýma očima: nejde o to, že nás pobyt českých jednotek na Balkáně stojí značné peníze, nejde ani o českou armádu, a dokonce ani o tuto republiku... v Bosně i v Kosovu jde o Evropu. Pokud však budeme naříkat, že nás to ročně přijde na dvě miliardy, pokud budeme problémy Balkánu přehlížet, tak rezignujeme i na to, že se válečný požár může rozšířit až k nám.

Jeden z vašich spolupracovníků mi řekl, že když si večer vzpomene na chyby v armádě, nemůže často usnout. Jak se spí vám?

Neříkám, že dobře. Ale neznamená to, že vzdám boj s těmi, kteří rozhodují v neprospěch armády nebo hledají jen svůj osobní prospěch. Co však je dnes v této zemi procházka růžovým sadem?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video