O jeho případu se opět začalo mluvit poté, co nedávno nalezené kozy ve vedlejší vesnici, Uhříněvsi, patřily zřejmě právě jemu. "Jsem na osmdesát procent přesvědčena, že zatoulané kozy patřily do jeho stáda. Měly podobnou barvu srsti i stejně zvláštní tvar rohů," poznamenala Věra Přibylová, šéfka záchranné stanice pro zvířata v Jinonicích, kde obě zvířata skončila.
Kozy byly podle ní v zuboženém stavu. Přibylová si vybavuje stejný výjev i na dvoře jeho statku. "Byla jsem na jeho statku asi před dvěma roky, protože jsem některé jeho kozy chtěla odkoupit. Byly hodně zanedbané," vzpomíná.
Muže popsala jako bláznivého podivína. "Byl to takový rozježenec. Celá jeho farma byla taková odrbaná, zanedbaná," míní.
Sebevraha podobně popisují i obyvatelé Horních Počernic, ovšem jeho vztah ke zvířatům pochvalují. "Jako kdyby z oka vypadl podivínovi z Menzelova filmu Slavnosti sněženek. Jen ten klarinet a auto mu chyběly. Kozy miloval. Osobně jsem ho však neznal. Mezi lidi moc nechodil," popisuje muže jeden ze starousedlíků, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Kozy pro něj zřejmě byly vším, což potvrzuje i svědectví místní policie "Ještě než se oběsil, zanechal po domě desítky dopisů na rozloučenou. Přál si, aby ho někdo našel dřív, než kozy pojdou," říká vedoucí místního oddělení Policie České republiky Petr Dohnal. Více k případu dodávat nechtěl. "Je to smutná a citlivá věc. Ten člověk se jednoduše zbláznil."
"Byl to podivín. Zarostlý, špinavý. Na statku měl neskutečný nepořádek, ale kozy byly v pořádku," doplnil šéf odboru ochrany životního prostředí v Horních Počernicích Miroslav Horyna.
Poslední přání nešťastného Vojtěcha se nesplnilo - i když dal před smrtí svým osmi kozám, které choval, najíst a napít, pět z nich pošlo. Police jeho tělo totiž našla až týden poté, co se oběsil.
