Sčítání lidu
Český statistický úřad pozastavil elektronické sčítání lidu kvůli přetížení systému. Online formulář nešlo vyplnit již od brzkého rána. Sčítání začalo oficiálně o půlnoci v noci na sobotu.
Za výpadkem online sčítání je chyba v jednom z modulů systému, řekl šéf ČSÚ |
„Z preventivních důvodů jsme přikročili k uzavření formuláře do chvíle, než situaci důsledně vyhodnotíme a podnikneme kroky nutné k dalšímu bezpečnému provozu. Příčiny se analyzují a na zprovoznění se pracuje,“ uvedla na internetových stránkách ČSÚ mluvčí projektu Sčítání 2021 Jolana Voldánová.
Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček přitom ještě v týdnu tvrdil, že systém je nastaven tak, aby případný nápor sčítaných zvládl. Měl být také pod „silnou kybernetickou, ale i fyzickou ochranou“.
„Připravovali jsme se na tento okamžik celý rok, věříme tak, že všem technickým problémům předejdeme,“ ujišťoval ještě v pátek ČSÚ. Rojíček v sobotu odpoledne uvedl, že příčinou výpadku sčítání je závada modulu pro vyplňování adres, která způsobila zahlcení databázových serverů.
@totoje_corpoRAT Dobrý večer, připravovali jsme se na tento okamžik celý rok, věříme tak, že všem technickým problémům předejdeme. Nikdo ale není neomylný, pokud k tomu tak dojde, buďte k nám, prosím, shovívaví a zkuste se sečíst později Mějte se, Kateřina
Elektronické dálniční známky
Od 1. prosince 2020 mají řidiči možnost kupovat si elektronickou dálniční známku. Hlavním prodejním kanálem je web edalnice.cz, který se spustil ve stejný den. Na stránkách se nicméně zobrazovalo pouze oznámení „Právě pro vás připravujeme nové funkce“.
Systém byl první den od rána mimo provoz kvůli technické chybě, znovu fungovat začal až po vyřešení problému po 16. hodině.
„Bude to rychlé, bezpečné, systém bude odpovídat 21. století,“ ujišťoval tedy na tiskové konferenci Karel Havlíček. Zákazníci ovšem měli problémy se na web dostat. Opět funkční byl e-shop až kolem 16. hodiny odpoledne.
E-shop s dálničními známkami první den spadl, nefungoval do odpoledne |
Na výpadky reagoval i šéf provozovatelské společnosti Cendis Jan Paroubek. „Ráno po 6. hodině prudce vzrostla zátěž systému, v tu chvíli jsme ještě nevěděli příčinu a odpojili jsme ho i z obavy před možným útokem. Teď už víme, kde chyba je. Vina je na straně naší,“ vysvětlil poté na Twitteru. Podle Paroubka se jednalo o technický problém, který se při testování e-shopu neprojevil.
Výpadky vysvětloval Havlíček ochranou systému před náporem a nutností zajistit jeho bezpečnost. „Během dne to budeme postupně spouštět. Nechceme ten systém dostávat pod tlak. Právě proto jsme to spustili o měsíc dřív.“
Očkovací web
Termíny pro očkování byly po hodině vyčerpané, systém kolaboval |
I spuštění registru pro očkování proti covidu-19 doprovázely drobné problémy. Systém se spustil v polovině letošního ledna a hned v ranních hodinách čelil zahlcení. Web navíc začal kolabovat krátce po spuštění.
Lidé si stěžovali, že systém pro očkování nereaguje a je zřejmě přetížený. Mobilní operátoři následně před polednem uvedli, že se o požadavku státu na SMS ověření při registraci k očkování proti nemoci covid-19 dozvěděli až po spuštění systému. Podle některých zpráv se objevil i problém s validací rodných čísel u nejstarších lidí. Potíže se vyskytovaly také v dalších dnech, objevily se třeba případy, kdy lidé dostali termín a později jim byl zrušen.
Premiér Andrej Babiš kritiku odmítl. „Systém nezkolaboval, jak někteří tvrdili, ale byl přetížen,“ řekl večer v den jeho spuštění.
Rezervace očkování je plná zbytečných chyb. Způsobila i pád celého systému |
V následujícím období se ale fungování systému uklidnilo a otevření pro další skupiny obyvatel - ať už daných věkově nebo podle povolání - už fungovalo. Třeba od konce února se mohli o očkování začít hlásit učitelé a od 1. března všichni lidé starší 70 let. Začátkem března se objevily zprávy o tom, že systém rezervací na očkování proti covidu-19 přetěžují programy, které se snaží automaticky zajistit termíny pro očkování.
Problémy jsou i jinde
Systém žádostí do covid programů nefunguje, spustí se v sobotu |
Několik dnů také nefungoval letos v lednu portál AIS MPO. Portál je určený pro žádosti v programech COVID Gastro - Uzavřené provozovny, COVID Nájemné a COVID Kultura.
Podle serveru Hlídač státu byl tehdy portál od pondělí (18. ledna) do sobotního rána (23. ledna) nedostupný zhruba dvě třetiny času. Externí firmě podle jeho informací shořel server.
Problémy se v uplynulých letech vyskytly například kolem dvou systémů, které zavedly elektronickou komunikaci do zdravotnictví - e-receptu a e-neschopenky. Elektronické recepty lékaři povinně vydávají a lékárny přijímají od ledna 2018, před startem systému se například objevily obavy z pomalé registrace lékařů nebo toho, jak se s digitalizací receptu vypořádají starší zdravotníci. Samotné spuštění ale fungovalo hladce.
V uplynulých třech letech se nicméně kolem e-receptů objevily potíže během odstávek centrálního úložiště, loni v červnu také nešlo hladce zavádění rozšíření systému o možnost vyzvedávat léky na základně předložení osobního průkazu (kromě toho mohou pacienti od lékaře dostat vytištěný papírový recept s kódem, předpis je možné dostat i e-mailem nebo prostřednictvím SMS, pozn. red.).
Kritický stav základních registrů Tento týden se objevila informace o tom, že jsou v kritickém stavu základní registry, které slouží k výměně dat mezi úřady. Mezi hlavní problémy patří jejich nedostatečné financování - chybí zhruba 750 milionů korun, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě, kterou má v pondělí projednat vláda. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, můžou potíže registrů ohrozit fungování celého systému a mít dopad na fungování celé veřejné správy. Ministerstvo vnitra systém základních registrů, díky kterému se úřady samy snadno dostanou například k údajům o bydlišti člověka, spustilo 1. července 2012. Základní registry jsou čtyři - registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností. Podle ministerstva jsou a budou registry stěžejní také pro letošní sčítání lidu, volby do Poslanecké sněmovny, zavedení novely zákona o bankách či pro samotný nouzový stav, kdy některé orgány potřebují enormní množství dat ze základních registrů v extrémně krátkém čase. |
Podle ředitele projektu Hlídače státu Michla Bláhy má nyní ČSÚ obdobné problémy, jako měl loni web pro dálniční známky. „Problém je tam pravděpodobně s nevyzkoušením systému nebo s nějakou chybou, která nastala a nepodařilo se ji během testování odhalit,“ popsal.
U registrace na očkování podle něj byl naopak problém v tom, že se do systému snažilo v jeden moment dostat velké množství lidí. Osobně si však myslí, že spuštění podle něj proběhlo relativně v pořádku. „Nepovažuji systém za dobrý, ale spuštění nemělo zásadní problémy,“ popsal.
Česko je v digitalizaci 10 let pozadu
„Po intenzivní reklamní kampani na sčítání lidí, která na nás vyskakovala v televizi i na internetu po mnoho týdnů, nevydržely servery ČSÚ nápor nadšených občanů v den spuštění sčítání. Je až s podivem, že instituce, která měla dostatek času na tvorbu a testování celého řešení, navíc instituce odpovědná za sčítání voleb, svoji úlohu nezvládla. Nemohou se vymlouvat na hackerský útok, protože by tím podlomili otázku regulérnosti sčítání voleb,“ uvedl IT expert ze společnosti AD24 Radek Šalomon.
Dodal, že ČSÚ je tak další v řadě státních institucí, které v poslední době absolutně nezvládly spuštění veřejného IT systému.
I podle ředitele společnosti Altron Martina Součka bylo již dříve u řady institucí vidět, že na digitalizaci stále ještě nejsou připraveny. „Vzhledem k nedávné informaci o hrozbě kolapsu registrů se obávám možných komplikací, které mohou při sčítání lidu nastat,“ uvedl v pátek před zahájením sčítání. Proces digitalizace celé státní správy bude podle něj především jasnou strategii, která má přesah přes jedno volební období. „Digitalizace je pro budoucí fungování moderní společnosti nevyhnutelná a měla by být součástí hlavních priorit každé vlády,“ dodal.
Bláha však dodal, že co se týče digitalizace, Česko si dobře nevede a je pozadu oproti jiným státům až o 10 let. „O digitalizaci by se mělo přestat mluvit a měla by se skutečně začít dělat. My máme spoustu strategií i komisí, ale reálně se změny dějí jen náhodně a nikdo to neřídí,“ uvedl.
Osobně si však nemyslí, že by stát selhával ve všem, co spustí. Bezproblémový start podle něj měl projekt ministerstva financí MOJE daně, či Portál občana, který na začátku spuštění problémy neměl a nemá je do teď.
Redakce iDNES.cz se obrátila s dotazy i na zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu, ten do vydání článku na zaslané dotazy nereagoval.
