Hodina svého syna vídá pouze párkrát do měsíce. A to i přesto, že ještě v roce 2008 ho měl ve své péči. Pak se ho ale jeho matka, které od rodiny odešla, rozhodla syna získat a soud jí vyhověl.
"V liché týdny jsem se synem ve čtvrtek, v sudý o víkendu. Jedná se pouze předběžné opatření, ale už je to tak předběžně upraveno dva roky," vysvětluje Hodina, který usiluje o vlastní nebo střídavou péči. Pokud dostane syna do péče výhradně matka, je připraven se obrátit až na štrasburský soud pro lidská práva.
CO ŘÍKÁ ZÁKONJsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. Střídavá výchova znamená, že dítě žije po určitou dobu s jedním a pak s druhým rodičem. Zákon neuvádí, po jaké době by se rodiče měli střídat. V praxi soudů se uplatňuje model střídání po měsíci, soudy však schvalují i dohody o střídavé výchově po týdnu. Společná péče je podobná střídavé, liší se v tom, že nejsou pevně stanovené intervaly střídání. Rodiče tedy musí být schopni se domluvit podle potřeby, kdy který z nich bude o dítě pečovat. |
"Cílem je upozornit na diskriminaci otců, tedy de facto na diskriminaci podle pohlaví, která u nás i v roce 2010 setrvává, je hodně silná a vede k tomu, že připravuje děti o táty a táty o děti," vysvětlil Hodina.
"Dokud jsem se s tím osobně nesetkal, tak jsem netušil, jak ten problém může být vážný a co se v naší opatrovnické justici může dít. Také jsem si do té doby myslel, že se to týká pár lidí, kteří si to třeba i zaslouží. Pak jsem se s tím ale setkal sám a potkal i další lidi, kteří byli někdy i dost drsným způsobem připraveni o kontakt se svými dětmi," dodává Hodina (více o střídavé péči si můžete přečíst na jeho blogu na iDNES.cz).
Samotný zákon o rodině otce či matku dítěte neznevýhodňuje. Pokud jeden z nich žádá o střídavou péči, není to podmíněno tím, aby s tím druhý rodič souhlasil.
"Souhlas rodičů jako podmínku pro svěření dítěte do střídavé péče nestanovuje. Ze své zkušenosti však vím, že v praxi soudů byla ještě donedávna tato podmínka dovozována, tedy soudy se ke střídavé péče přikláněly pouze v případech, kdy mezi rodiči existovala shoda o tomto
způsobu řešení a rodiče byli schopni spolu vzájemně nekonfliktně komunikovat," řekla iDNES.cz advokátka Michaela Rotterová.
Poslanec Pavel Staněk letos v létě navrhoval, aby se v zákoně změnila formulace "může svěřit" na "svěří", pokud mají oba rodiče zájem a jsou způsobilí dítě vychovávat. Návrh ale narazil na odbor soudců, jimž by se tím zmenšily pravomoce. Ani ministerstvo nechystá v rámci připravované novely zákona o rodině změny, které by se střídavé péče týkaly.
Podle statistik se do střídavé péče dostane pouze jedno dítě z dvaceti, sedmnáct z nich jde k matce, zbylé dvě k otci.
Změnu ve statistice by ale mohl přinést verdikt Ústavního osudu, který letos v únoru dospěl k tomu, že nesouhlas jednoho z rodičů nemůže být bez dalšího vysvětlení překážkou pro střídavou péči o dítě. Soudy jsou podle verdiktu povinné zjistit, proč jeden z rodičů nesouhlasí a zda jsou jeho důvody opodstatněné.
"Zůstává ale otázkou, zda v případě, kdy oba rodiče spolu nejsou schopni efektivně komunikovat a střídavou péči žádá pouze jeden, má takovéto řešení šanci na reálné fungování. Je proto možné, že v mnoha případech z tohoto důvodu soudci nižších soudů přistoupí k tomu, že své rozhodnutí o zamítnutí střídavé péče zdůvodní pouze formálně jinými okolnostmi, které jsou pro rozhodnutí o svěření dítěte do konkrétního typu péče rozhodující, a střídavou péči zamítnou," míní advokátka Rotterová.
Podle Hodiny je v zahraničí střídavá péče běžnou praxí. "V zahraničí už je tato otázka vyřešení, jen u nás se stále vnášejí nějaké pseudodůvody, proti ní. Různé studie ale dokazují, že střídavá péče je pro děti nejméně špatná varianta," uzavírá.
