"Už před rokem jsme navrhovali postavit ‚na zelené louce‘ specializované zařízení, které by fungovalo jako krizové centrum a zároveň zajišťovalo asistenci při řízených stycích, ale stále se nic nestalo," popsal předseda Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa.
V týmu centra by měl být proškolený dětský psycholog, psychiatr, specializovaný soudce a mediátor, který pomáhá řešit neshody.
Podle Jirsy by zařízení mohla být mobilní, a v takovém případě by stačilo jedno pro české regiony a jedno pro moravské.
Soudci jsou limitováni seznamem
Podle novely občanského trestního řádu, kterou schválil parlament, je soud v obdobných situacích povinen umístit dítě do vhodného zařízení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vydalo také seznam zhruba padesáti takových míst. To se soudcovské unii nelíbí. "Soudci mají nyní omezenou možnost zařízení sami vybrat. Řada z těch, která jsou na seznamu, je navíc pro tento typ umístění naprosto nevhodná," konstatoval Jirsa.
Na seznamu se objevují například rodinné poradny, krizová centra nebo azylové domy pro matky s dětmi v tísni. "Například rodinné poradny nejsou pro podobnou službu zařízeny. Z prostorových i kapacitních důvodů funkci asistovaného styku rodiče s dítětem plnit nemohou," upozornil psycholog Petr Šmolka.
Na seznamu se objevují i zařízení Fondu ohrožených dětí. "Jeho ředitelka se ale silně angažuje jako zmocněnkyně matek," upozorňuje Jirsa.
Podle jeho názoru by ze stejného důvodu nebyla vhodná ani zařízení provozovaná například sdružením K213, které bojuje za práva otců. "Obecně jsem v těchto případech proti zařízením, která by zřizovaly aktivistické organizace otců nebo matek," souhlasí i Šmolka.
Zákaz facek v rodině nic neřeší
Soudcovská unie varovala také před návrhem ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové, která chce prosadit úplný zákaz fyzických trestů. I v rodině. - čtěte Ministryně Stehlíková navrhuje zákaz pohlavků a facek dětem
"Stát má tendenci stále více nahlížet do prostředí rodin. Tento trend je ale zarážející a chtěl bych před ním varovat. Představa, že každý problém vyřeší nový paragraf, je iluzorní," řekl Jaromír Jirsa.
Podle něj by ani nový zákon nedokázal zabránit případům týrání dětí, jaké se dělo třeba v kuřimské kauze. - čtěte Týrání v kauze Kuřim jde po ročním vyšetřování před soud
Skeptický je i Petr Šmolka. "Zákon mi připadá nadbytečný a dovedu si představit jeho zneužití," řekl Šmolka.
