V neděli večer Prokop kritizoval určitou nedotknutelnost očkovaných. „Testováním projde jen 20-25 % očkovaných, kteří byli v kontaktu s nakaženým či mají symptomy,“ tweetoval sociolog.
„Paní učitelka má jít zítra (v pondělí) učit, ač manžel leží doma s covid. Tenhle benefit pro očkované mi přijde mimo. Zodpovědní se dohadují se zaměstnavateli na HO (home-office) apod,“ dodal.
Daniel Prokop se v rozhovoru dotkl také otázky povinného očkování a proticovidových opatření, která jsou platná od pondělí. „Povinné očkování by bylo méně kontroverzní, než nová opatření pro neočkované v restauracích. Otázka je, jak by bylo vynucované,“ řekl.
Celý Rozstřel v podcastu:
Problematické jsou podle Prokopa především kapacity očkovacích center a ordinací praktických lékařů. „Teď přijdou na řadu ti, kteří chtějí třetí dávku a těch je podle našich informací zhruba 75 procent. Potřebujeme obrovské očkovací kapacity, na 100 tisíc lidí denně a tam zdaleka nejsme,“ řekl.
Dosavadní motivování lidí k očkování se soustředí zejména na lidi v pracujícím věku, starší podle něj mají jiné demotivace, míní Prokop. „Starší lidé se často bojí covidu i očkování, mají horší přístup k internetu a jejich děti mohou patřit k odpůrcům očkování,“ vysvětlil.
Od pondělí začala v Česku platit zpřísněná proticovidová opatření, která vešla do povědomí jako takzvaný bavorský model. Vláda přistoupí k opětovnému testování zaměstnanců ve firmách, pokračovat bude také testování na školách.
Testy ale nebudou až na výjimky považované za potvrzení ke vstupu do služeb. Například do restaurace či ke kadeřníkovi tak bude nutné ukončené očkování.
Prokop je k novým opatřením skeptický. Ačkoli podle něj povzbudí ochotu k očkování, celkový efekt nebude zásadní. Neočkovaní podle něj na akce a do restaurací moc nechodí. Zároveň nevylučuje zavedení tvrdších opatření. „Lockdown není ze stolu. Budoucí vláda by už neměla říkat, že nebude,“ řekl.
„Epidemie se u nás šíří více než na Západě. Česko je zranitelná země, máme hodně vícegeneračních domácností, nízkou proočkovanost a ošetřovné. Lidé tak chodí se symptomy do práce a posílají děti do školy,“ řekl Prokop.
Dalšími tématy pondělního Rozstřelu byla role praktických lékařů v motivování lidí k očkování, dvousložkový systém pojistného a zájem o třetí dávky.
Daniel Prokop byl dlouho známý především výzkumy volebních preferencí, s příchodem covidu se ale stal „sociologem koronavirové epidemie“. Ve svém projektu Život během pandemie sleduje kontakty Čechů či intenzitu jejich pohybu.
Prokop vystudoval kvantitativní sociální výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Deset let pracoval jako sociolog v agentuře Median, tři roky z toho působil ve vedení firmy. Před časem založil vlastní společnost PAQ Research, v níž se zabývá zmíněným covidovým projektem.
