V České republice pokračuje velmi teplé a suché období. Zejména na západě a jihu Čech a na jižní Moravě bylo v uplynulých týdnech srážek poměrně málo. Podle meteorologa Šrámka to má na svědomí především tlaková výše ve Středomoří. Už v minulém týdnu z ní proudil do Evropy teplý vzduch, který způsobil tropické teploty ve Španělsku a Francii. Nyní dorazil až do Česka.
Hlavinka uvedl, že především jižní Morava a střední, západní a jižní Čechy zažívají výjimečné až extrémní sucho. „V tuto část roku v regionech, které jsou tak zasaženy, se jedná o mimořádné hodnoty. Zásoba vody v půdě je o 60 milimetrů vodního sloupce nižší, než by tam v tuto dobu mělo být,“ řekl v Rozstřelu.
Se srážkami to v nejbližších dnech nebude o moc lepší. „Do příštího rána by měla přecházet studená fronta a mělo by zapršet. Bouřky ale budou lokální. V jedné vesnici přinesou 30 litrů na metr čtvereční a do sousední nic. Určitě to nezlepší situaci v řekách nebo podzemních vodách. Může to alespoň zalít tu nejtenčí vrstvu a pomoci rostlinám,“ míní Šrámek.
„To, co zažíváme, je signálem, že jsme v období měnících se klimatických podmínek. Bude to probíhat pravděpodobně i do budoucna, jak naznačují modely ze zahraničí,“ uvedl k dlouhodobým změnám v trendech počasí Hlavinka. Že by se však změnila krajina v poušť, se nedomnívá.
Šrámek přistupuje k otázce globálního oteplování podle toho, co ukazují naměřené hodnoty z meteorologických stanic. „Jak často jsou u nás překonávány rekordy? Máme 15 až 20 situací během roku. Z toho 18 případů jsou překonány teploty rekordní. I to je lakmusový papírek,“ řekl a dodal: „Myslím si, že to je na půl. Částečně to člověk ovlivňuje a částečně to dělá příroda sama. Částečně si za to můžeme sami tím, jak stavíme. Pokud si postavíme betonové budovy, které jsou ještě tmavé, tak se teplota kolem nich zvýší až o 10 stupňů.“
Češi by měli z dlouhodobého hlediska zaměřit na zvyšování retence vody v krajině a přizpůsobit tomu hospodaření. Podle Hlavinky je také důležité zastavit degradaci zemědělské půdy, která, pokud je v dobré kondici, dokáže zadržovat velké množství vody. Potřeba budou ale i technické kroky v oblasti hospodaření s vodními zdroji, kam spadá například stavba přehrad.
Podle Hlavinky se na sucho mohou připravit i jednotlivci. „Já pocházím ze střední Moravy, která není typicky suchým regionem. Sám mám akumulační nádrž na dešťovou vodu pro případy, kdy v létě budeme chtít zavlažovat na zahradě a nebudeme chtít využívat pitnou vodu,“ uvedl příklad.
Reagovat na sucho budou muset také zemědělci, kteří budou nuceni změnit skladbu pěstovaných potravin. Už dnes se na jižní Moravě přestává pěstovat například ječmen jarní. Podle bioklimatologa se naopak začne více dařit vinné révě.
Třicítky vydrží až 10 dní. Klimatizujte s citem, radí meteorolog
Dosud nejteplejším dnem v roce bylo úterý, kdy se teploty dostaly mezi 29 až 33 °C. Nejvíc bylo ve středočeských Dobřichovicích, kde naměřili 34,9 °C. Rekord na většině stanic ale nepadl, tepleji bylo v roce 2013. Ve čtvrtek se ale teploty vyšplhají mezi 31 a 35 stupňů Celsia. Maxima se mohou dostat až k 37 stupňům (více čtěte zde).
Velmi teplé počasí podle Šrámka vydrží nejbližších sedm až deset dní. „V noci přijde slabá studená fronta, ale i zítra budou teploty přes letních 25 stupňů. Teploty mezi 25 a 30 stupni a někde i přes třicet stupňů mohou vydržet až do konce měsíce,“ předpokládá meteorolog.
Přes den, kdy dosáhnou teploty maxima, mohou mít lidé pocit, že je mnohem větší vedro, než ukazují teploměry. „Když je teplo a teploty se blíží k 33 až 35 stupňům, tak je pro člověka teplota zdánlivě vyšší než ve skutečnosti - pocitová. Pokud máme i vysokou vlhkost, tak jsou to už pravé tropy a pro organismus je to hodně stresující,“ vysvětlil Šrámek.
Pokud se tedy člověk nachází v klimatizované místnosti, měl by se postarat o to, aby byla teplota vnitřního prostoru nižší maximálně o pět stupňů než venku. Výrazné změny teplot mají negativní dopad na lidský organismus.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSrážek bylo málo. Stav povrchových vod se zhoršuje
V týdnu od 12. do 18. června spadlo na území republiky v průměru osm milimetrů srážek, což odpovídá 35 procentům normálu pro toto období. Více srážek spadlo hlavně v Beskydech a jinde na Moravě, kde se rozkolísaly hladiny řek. Dlouhodobě se ovšem stav povrchových vod zhoršuje.
Podobně nepříznivý je také vývoj stavu podzemních vod. Podnormální stavy hlásí mělké vrty (hloubka od 7 do 20 metrů, pozn. red.) na jižní Moravě a kolem horního toku Labe. Mimořádně podnormální stavy pak hlásí vrty v Orlických horách.
Podle portálu Intersucho zatím dostupná půdní vlhkost umožnila dobrý vývoj vegetace na většině území. Na jihozápad od Prahy a zvláště pak na jižní Moravě se ale začal projevovat nedostatek vody.
