Lidem žijícím ve městech postupující nekončící úbytek vláhy nedochází, ale lidé mimo města a pak především ti, co působí v zemědělství, se děsí toho, že by letos mohlo být ještě větší sucho než loni.
Podle rektora České zemědělské univerzity je současná situace spojená s extrémním suchem kritická. Důvodem je podle profesora Skleničky nedostatek srážek a neustále stoupající průměrná teplota. „V roce 2015 jsme poprvé zažili extrémní sucho, loni jsme se vylekali podruhé,“ doplnil Sklenička.
Podle rektora je velmi důležité začít reagovat na přicházející klimatické podmínky, které budou velmi tvrdé. „Důležité je pracovat s krajinou. Nastavit takové podmínky pro zemědělce, lesníky i další, abychom půdě vrátili retenční potenciál, který jsme o třetinu snížili,“ řekl v Rozstřelu.
Zemědělci špatně hospodaří s půdou
„U nás a na Slovensku jsou obrovské bloky orné půdy, suverénně největší v Evropě. Taková krajina se obtížně vypořádává s extrémy jako jsou sucha nebo naopak povodně,“ řekl v Rozstřelu rektor zemědělské univerzity.
Podle odborníků V České republice s půdou správně hospodaří 25% zemědělců. „Je to zapříčiněno i tím, že zemědělci nepracují na svém, ale na pronajaté půdě,“ doplnil Sklenička.
V Česku chybí rybníky
V Rozstřelu zaznělo i to, že u nás chybí 50-70 tisíc rybníků. „Rybník nebo jakákoliv vodní nádrž je velmi důležitý prvek v krajině, rybník totiž dokáže zadržet vodu a v naší republice je potřeba vodu zadržet, jelikož od nás voda pouze odtéká,“ vysvětlil v Rozstřelu rektor Sklenička.
„Na České zemědělské univerzitě spolupracujeme se specialisty z Izraele, kteří nám budou pomáhat na projektu „chytrá krajina“. Společně budeme aplikovat zavlažovací systém. Základem je vodohospodářská síť s nejrůznějšími typy nádrží. Podstatou je, abychom se naučili vodu přečerpávat a používat znova,“ přiblížil Sklenička.
Profesor Sklenička má i obavy o to, jak bude naše krajina vypadat za několik let. „Bojím se, aby krajina za dvacet let nevypadala stejně. Doufám v určitý posun, například, že přibudou prvky zeleně, vodohospodářské prvky, že se lesy budou sázet pestřejší.“
Podle vědců a akademiků je peněz málo a plán koalice proti suchu, byť do ní byli přizváni, za opravdu ucelenou koncepci, jak si poradit se suchem, nepovažují. „Stávající prostředky by bylo třeba navýšit, ročně alespoň o dvacet až třicet miliard,“ uvedl v Rozstřelu Sklenička.
Nestíháme klimatické změny
„Jsem realista. Jsme pomalí, nestíháme tu klimatickou změnu. Koloběh vody má určité zpoždění a já se prostě bojím, že pokud nezačneme jednat okamžitě v plném nasazení, ať už finančním nebo jakémkoli jiném, tak může být docela pozdě a pocítíme velkou změnu, která může odstartovat kolaps celé společnosti,“ uzavřel debatu profesor Sklenička.
Sucho letos přišlo o měsíc dříve, spásu může přinést víkendový déšť |
Profesor Petr Sklenička je rektorem České zemědělské univerzity a také koordinátorem Centra pro vodu, půdu a krajinu při ČZU. Účastní se zasedání Národní koalice pro boj se suchem, která se pravidelně schází na Úřadu vlády a kterou loni založil ministr životního prostředí.
