Jedním z důvodů, proč začal sedmnáctiletý Petr Doubravský organizovat studentské stávky za klima byl enviromentální žal. „Člověku je úzko z toho, že se svět řítí do záhuby, že probíhá klimatická krize, a také z toho, jak málo toho já jako jednotlivec můžu pro záchranu klimatu udělat,“ popsal student v Rozstřelu.
Jak začít? Zavírat uhelné elektrárny
Jeho kolega z organizace Fridays for Future Marek Jankovský je poněkud optimističtější. Podle něj má lidstvo stále naději. Musí však začít rychle jednat. „Minimálně se máme držet Pařížské dohody, která si dává za cíl udržet nárůst teploty do 1,5 stupně Celsia,“ upozorňuje s tím, že na záchranu planety má lidstvo zhruba 12 let.
Uvedl i příklad, jak konkrétně by se mohlo postupovat u nás. „V Česku můžeme začít zavírat uhelné elektrárny, které vypouštějí obrovské množství emisí CO2. Můžeme začít s těmi, které vypouští nejvíc emisí a jsou nejménně efektivní. Těch je v Česku hned několik, můžou to být třeba Počerady. Zároveň bysme měli začít snižovat těžbu uhlí,“ tvrdí Jankovský.
Na faktu, že za změnou klimatu stojí člověk, se podle obou studentů shodnou vědci napříč obory. „Před změnami klimatu nevarují jen vědci z Mezinárodního panelu pro klima, ale jsou to v podstatě vědci ze všech zemí. Asi 96 procent klimatologů se shoduje, že změny klimatu existují, a že jejich příčinou je lidská činnost,“ řekl v Rozstřelu zakladatel stávkového hnutí v Česku.
Nejvíc emisí je z Číny. Historicky za to ale může Evropa
Momentálně sice vypouští nejvíce emisí Čína a Spojené státy, ale historicky za to má největší zodpovědnost Evropa, řekli studenti v Rozstřelu. „Od industrializace jich Evropané vypustili víc než Číňané. Teď to sice už neplatí, ale oxid uhličitý z atmosféry nemizí a zůstává v ní,“ řekl Doubravský.
„Jak můžeme chtít po Číně, aby snižovala emise, když nedokážeme, že emise může snížit i země, která je na tom tak ekonomicky dobře jako Česká republika. Je to právě Evropa, kdo v minulosti nastavoval trendy v ekonomice. Myslím si, že fosilní průmysl musí skončit tam, kde začal. A to je tady v Evropě,“ řekl stávkující student Marek Jankovský.
Celý svět stojí v současné době podle studentů na rozcestí. „Musíme si vybrat mezi budoucností nebo tím, že se několik následujících let budeme chovat tak neudržitelně jako doposud. Na mrtvé planetě, která se oteplí o 5 stupňů Celsia, se ale průmyslu a ekonomice tak dařit nebude,“ tvrdí.
Brojíme proti politikům, kteří nekonají
Podle zakladatele hnutí nemají studenti na výběr než stávkovat. „Musíme stávkovat a na toto téma upozorňovat. Jestli proti někomu stojíme, tak to jsou lidé, kteří mohou něco dělat a oni to nedělají. To jsou v první řadě politici. Nejenom ti, kteří jsou teď u vlády, ale i všichni předchozí, kteří věděli, že nám hrozí klimatická krize, ale nekonali. Stejně jako všechny fosilní korporáty,“ řekl Doubravský v Rozstřelu s tím, že existuje levná alternativa v podobě obnovitelných zdrojů energie.
Studenti podle organizátorů stávek chtějí zprostředkovat dialog mezi politiky a vědci. „Nepotřebujeme, aby nás politici podporovali. Chceme, aby naslouchali vědcům. S řešením klimatické krize nemůžou přijít sedmnáctileté děti,“ doplnil Doubravský.
Vykázání novinářů? Greta nikoho nevyhodila
Nejznámější celosvětovou tváří hnutí Fridays for Future je šestnáctiletá bojovnice za ochranu životního prostředí Greta Thunbergová. Ta způsobila na sprnovém summitu na podporu klimatu ve švýcarském Lausanne poprask, když během svého vystoupení vyzvala některé novináře, aby opustili sál.
„Během summitu jsme řešili i soukromé věci, u kterých jsme nechtěli, aby byli novináři. Jinak tam byli 12 hodin denně, neustále jsme byli pod dozorem kamer a já osobně jsem to docela vnímal. Myslím si, že furt máme mít právo na soukromí,“ vysvětloval celou záležitost Doubravský.
„Přijde mi zajímavé, že všechna média jsou fixovaná na to, že novináře vyhodila Greta. Novináři nesměli být na části jednání i v předchozích dnech, ale to navrhoval někdo jiný než ona. Rozhodně to není tak, že by Greta vykázala novináře,“ doplnil.
Pátky pro budoucnost
Cílem iniciativy Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) je upozornit na nečinnost politiků a společnosti ve věci záchrany klimatu. Žáci a studenti se v březnu rozhodli místo docházky do školy účastnit demonstrací, kde žádají, aby byla politiky učiněna rázná opatření proti dalšímu globální oteplování.
Studenti středních škol se v lavicích vzdělávají kvůli budoucnosti, ale ta je podle jejich slov možná nemusí čekat, a proto se rozhodli jednat. Na demonstracích zaznívají hesla jako „Nemáme planetu B! Komu se nelení tomu se zelení! Uhlí patří pod zem!“ a další. Pod oficiálním prohlášením Fridays for Future ČR jsou už přes čtyři tisíce podpisů a březnové akce v Praze měly velkou podporu nejen na sociálních sítích.
