Hlavní předností venkovských lékařů je podle Davida Halaty fakt, že své pacienty znají dopodrobna. „Známe je lépe, zblízka, známe jejich rodiny, jejich předky,“ řekl praktik. Pomáhá to zejména při diagnostikování zdravotních potíží, někdy to však přináší i problémy.
„Urgentní příznak může být jen změna chování, nicméně s tím ho nemůžu poslat do nemocnice. To by se mi vysmáli. Ale může to být náznak nějak závažné nemoci,“ popsal Halata.
Problém s nedostatkem praktických lékařů na venkově chtějí jejich profesní organizace řešit. Společnost všeobecného lékařství (SVL), která měla loni v listopadu výroční konferenci v Karlových Varech, zjišťovala u lékařů v předatestační přípravě, co by je přimělo k odchodu na venkov.
Většina z nich by přivítala pracovní uplatnění i pro partnera, až na dalších místech se umístily dotace na rekonstrukci a vybavení ordinace nebo podpora bydlení. Peněžní odměna většinou hlavní motivací není, což Halata potvrdil.
„Peníze jsou třeba až na třetím místě, přednost mívá rodina. Takže ve většině případů do toho lékaři nepůjdou, ani kdybychom sypali hromady peněz.“
Halata také popsal systém stabilizačních dohod. Znamená, že tam, kde lékař projde předatestačním vzděláváním, pro něj bude výhodné poté působit. Pokud takovou dohodu podepíše, získá například více peněz.
Jak ovšem Halata chápe z reakcí mladých lékařů, mnoho z nich se stabilizačními dohodami nesouhlasí. Přednější je podle nich možnost výběru, kde budou působit, než výše platu.
Halata je nicméně přesvědčený, že současný systém způsobuje u lékařů velmi brzký pocit vyhoření. „Nastává to u nich i ve 30 nebo 40 letech. Přitom zkušenosti z Velké Británie ukazují, že pokud lékař stráví část své přípravy na venkově, častěji se tam po atestaci vrací,“ vysvětloval.
Halata také dodal, že z dotazníků zjistili, že mladí lékaři nedostávají o praxi na venkově moc informací. „Což není dobrá vizitka. Proto jsme založili projekt GoRural, kde chceme lékařům možnosti působení na vesnici přiblížit a ukázat jim, že se tam dá dělat i věda, kvalitní věda na celoevropské úrovni, a není to jen bouchání razítek,“ řekl ve studiu.
V zimě vyjíždí s lopatou i běžkami
Nové lékaře se kraje snaží podpořit několika způsoby. Patří mezi ně například stipendia, která se vyplácí studentům vybraných vysokých škol, mimo jiné i lékařských fakult. Kraj si je tak chce zavázat k práci v regionu po ukončení studia.
Halata působí od roku 2010 jako všeobecný praktický lékař v Hošťálkové na Vsetínsku, ve vesnici, kde se v roce 1980 narodil. Podělil se o některé zážitky, které jako venkovský lékař nasbíral.
Pracovat jako lékař na vesnici může být podle Halaty náročné zejména v horských oblastech. „V zimě je potřeba mít v autě lopatu, samozřejmě řetězy. A kdyby to ani s nimi nešlo, tak se vozí pro jistotu i běžky.“
Od roku 2015 je členem výkonné rady Evropské společnosti venkovského lékařství, v roce 2016 se stal předsedou Pracovní skupiny venkovského lékařství.
