Mnichovská krize přišla v době, kdy rozhlas již dospěl. Rádio dodalo krizi na naléhavosti, a válečná hrozba tak přímo vstupovala do jednotlivých domácností, řekl Vaughan. Podle něj bylo toto období začátkem éry moderních elektronických médií.
Nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels si rychle a jasně uvědomil potenciál rozhlasu jako propagandistického média a začal ho ihned využívat. V nacistickém Německu byly nejlevnější přijímače a bylo jich tam také nejvíc na počet obyvatel - mělo je 75 procent domácností.
V Británii a USA to bylo obdobné, v Československu bylo přijímačů poněkud méně - 2,5 milionu - ale i tam měl přístup k vysílání tak či onak skoro každý, připomněl Vaughan.
Po nástupu k moci se Berlín zaměřil i na sudetské Němce a od samého začátku do Sudet vysílal nacistický rozhlas protičeskou propagandu. Čechoslováci tuto hrozbu podcenili a vysílali jen málo v němčině, i když čtvrtina obyvatel měla němčinu jako mateřštinu, dodal britský novinář.
Půl hodiny vysílání v němčině Sudeťákům nestačilo
"Tehdejší československý rozhlas vysílal sice od roku 1925 německy, ale jen půl hodiny denně... a rozhodně se vysílání nesnažilo sudetské Němce získat," objasnil Vaughan. "Němci tak neměli na výběr. Pokud chtěli poslouchat rádio v němčině, tak měli k dispozici jen nacistické vysílání."
Propagandistickou válku prohrálo Československo i v Británii, byť ne svou vinou. Tehdejší rozhlasové vysílání BBC totiž bez výhrad sledovalo linii premiéra Nevilla Chamberlaina a novináři BBC se tehdy ve snaze neprovokovat Německo nechali přinutit k autocenzuře.
V samotných zprávách byla prý BBC vyvážená, ale jakýkoli komentář o Československu byl zakázán či podporoval vládní názor. "Neanalyzovalo se, co se dělo v Československu... Šokovalo mě to. BBC byla před válkou jiný svět než nyní," líčil Vaughan své dojmy z výzkumu tehdejšího britského vysílání.
Československo, země vzdálená
Podle Vaughana byl Chamberlain velmi šikovným manipulátorem médií a podařilo se mu získat prakticky úplnou kontrolu nad vysíláním BBC. Uvědomil si význam krátkých úderných citátů, kterým se dnes říká soundbites. Vaughan připomněl například jeho slavné výroky o sporu "ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme," či o "míru pro naši dobu".
Chamberlain, který chtěl uchovat mír za každou cenu, se tak zasloužil o to, že Československo vzdálenou zemí zůstalo, protože v rozhlasu ani v tisku se o složitosti situace nemluvilo, dodal Vaughan.
Američané předčili Brity
Na rozdíl od BBC odváděli velmi dobrou práci američtí rozhlasoví novináři, kteří o postupu nacismu, anšlusu Rakouska a mnichovské krizi referovali přesně a v souvislostech, řekl britský novinář. Zmínil v této souvislosti zpravodaje CBS Eda Murrowa a Billa Shirera.
Podle něj to bylo způsobeno tím, že v Americe byla větší konkurence mezi soukromými rádii, která si také uvědomovala - již od občanské války ve Španělsku - že zpravodajství je žádaným obchodním artiklem.
Vaughan byl šéfredaktorem zahraničního vysílání Českého rozhlasu. Jeho kniha vyšla anglicky a česky a podílela se na ní nakladatelství Cook Communications a Radioservis.
