"Nelíbí se jim podmínky dohody, které jsme navrhovali," řekl ústecký primátor Petr Gandalovič.
Město chtělo podle Gandaloviče spor, který se táhne od poloviny 90. let, ukončit dohodou proto, že podobné kauzy poškozují obraz města v tuzemsku i v zahraničí. Ústí chtělo výměnou za stažení žaloby rodině prodat dům a umořit dluh na nájemném i s polovinou penále, které Červeňákovi vůči městu mají.
"Vinu necítíme. Na druhé straně jsme měli za to, že ukončení sporu by bylo v zájmu zlepšení obrazu města," uvedl primátor.
Ústí teď bude podle Gandaloviče po všech členech rodiny vymáhat veškeré dluhy, které dosahují asi 130 tisíc korun.
Červeňákovi se v roce 1993 odstěhovali z Ústí na Slovensko, protože jim údajně vyhrožovali jiní Romové. Po několika dnech se ale začali rodinní příslušníci vracet, protože na Slovensku prý neměli kde bydlet a co jíst.
Do svých bytů se ale nastěhovat nemohli, protože byly zdevastované. Město pro ně jiné byty prý nemělo, a tak žila početná rodina s malými dětmi v garáži. Někteří z jejích členů začali tvrdit, že byli na Slovensko vystěhováni násilně.
Na zásah prezidentské kanceláře město přednostně opravilo dům, od kterého se rodina nastěhovala. Soudně se domáhala lepších bytů, ale neuspěla. Později prostřednictvím soudu začala požadovat od města odškodnění za újmu, kterou utrpěla vystěhováním.
Stát Červeňákovým zaplatí za pomalý soud
Vláda hodlá zaplatit rodině Červeňákových 900 tisíc korun za újmu, kterou jim mohla Česká republika způsobit zejména průtahy v soudních jednáních o jejich bydlení.
Na stát si Červeňákovi stěžovali u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Proto dohodu o nápravě veškeré možné újmy, kterou podepsali advokátka romské rodiny a vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, musí ještě "posvětit" štrasburský soud, řekla dříve právní zástupkyně romské rodiny Klára Veselá-Samková.
