Pracuje v pražské organizaci vozíčkářů a s problémy s parkováním se setkává denně. "Řidiči naprosto nerespektují značky upozorňující na stání pro vozíčkáře. Když je na to upozorníme, jsou ještě sprostí," uvedla Onderková.
U obchodních domů se podle ní místo pro řidiče-vozíčkáře většinou najde, ale v centru města už mají problém. "Ostatní řidiči si neuvědomují, že my nemůžeme parkovat všude. Musíme mít možnost úplně otevřít dveře auta, protože si vsedě z místa řidiče vytahujeme ze zadního sedadla vozík," upozornila na složité vystupování Onderková.
Lidé jsou podle ní často alibisté. "Řeknou: Tři auta tady taky parkují bez označení vozíčkáře. Proč jdete za námi, a ne za nimi," uvedla Onderková. Většinou prý dodají, že si jdou stejně jen něco koupit a jsou hned zpátky.
"Je nám pak líto, když se dozvíme, že policisté důrazně zasáhnou proti řidičům parkujícím na místě pro vozíčkáře, a dopadne to tak, že mají ze zásahu problémy," řekla Onderková. Komentovala tak nedávný policejní zásah proti dvěma Kuvajťanům v automobilu s diplomatickou značkou na parkovišti v nákupní zóně Zličín, která skončila oboustrannou potyčkou.
Pokud by se podle jejího názoru řidiči uměli chovat, policisté by vůči nim nemuseli zasahovat. Přitom se podle Onderkové s těmi samými lidmi mohou potkat za zcela jiných a příjemných okolností. "Lidé by si měli uvědomit, že značená místa pro invalidy na vybraných místech nejsou zbytečně, a měli by být více ohleduplní," podotkla žena.
Na druhou stranu se je nelíbí ta část zákona, která umožňuje lidem, kteří mají ZTP druhého nebo třetího stupně, dát si na auto značku vozíku. "Když pak takový řidič vyjde bez problémů z auta, lidé si řeknou - ono to s tím značením nebude tak vážné," dodala Onderková.
 Jarmila Onderková, která pracuje v Pražské organizaci vozíčkářů, si stěžuje na to, že řidiči naprosto nerespektují značky pro vozíčkáře. Když jsou na to upozorněni, chovají se neslušně. (8. února 2002) |
