"V Praze je obrovský nedostatek řemeslníků. Navíc jsou někteří z nich řemeslníci jen podle firmy na autě," přitakává ředitelka Odborného učiliště Vyšehrad Jarmila Laubová, jejíž škola vyučuje třeba budoucí krejčí či instalatéry.
Zvlášť nedostatkovým "zbožím" jsou podlaháři, tesaři a zedníci.
"Chtěl jsem položit v novém bytě plovoucí podlahu. Obvolal jsem určitě deset patnáct firem, ale všichni mi říkali to stejné - napíšu si vás tak za tři měsíce, to mám ještě místo," stěžuje si Jakub Nekvinda, který nakonec problém s chybějícím řemeslníkem vyřešil vlastníma rukama. Laminátová prkna v ložnici vyskládal spolu s kamarádem.
Objednáváme na červen
Pokud vytočíte telefonní číslo některého pražského podlaháře, uslyšíte uspěchaný tón a dozvíte se podobnou odpověď - nemáme termín.
"Já objednávám na červen. Jsem v jednom kole, nás je opravdu málo. Zato plno Pražanů si plánuje na jaro položit nové podlahy nebo terasy," přikyvuje podlahář Pavel Zeman, jehož diář je hustě popsán.
Pro akutní nedostatek šikovných živnostníků má jednoduché vysvětlení: "Rodičům se nechce posílat děti na učiliště. Všichni chtějí mít doma potomka s maturitou."
A to je pravda, což potvrzují i čísla Ústavu pro informace ve vzdělávání. Zatímco v roce 2004 opustilo pražská učiliště 5 711 absolventů, o tři roky později už to bylo pouze 3 742 majitelů výučních listů.
"V našem průzkumu jsme navíc zjistili, že do šesti let zůstane u řemesla jen 40 procent z absolventů, dalších 20 procent pracuje alespoň v příbuzném oboru," čte z analýzy mluvčí Národního ústavu odborného vzdělávání Zoja Franklová.
Rychlokurz na podlaháře
Téměř polovina řemeslníků tak uteče "od fochu" - v Praze se z nich stanou taxikáři i prodavači suvenýrů. A kdo tedy maluje pokoje a vyzdívá koupelnová jádra? Mnohdy úplní amatéři.
"Sehnat šikovné a vyučené lidi stojí velké úsilí. Proto to dělají ,netáhla‘, kteří nic neumějí, jen se v rychlosti zaučí," žehrá na nedostatek kvalitních lidí Zeman.
To je také důvod, proč ve Sdružení obrany spotřebitelů roste počet stížností na nemotorné zedníky nebo truhláře.
"Loni jsme jen v Praze dostali třináct set stížností, z nichž asi deset procent se týkalo stavebních prací - hlavně rekonstrukcí koupelen a kuchyní, instalací plastových oken a výroby nábytku na zakázku, především kuchyní," vyjmenovává mluvčí sdružení Iva Picková.
. Nelitujte peněz za právníkasmlouva s řemeslníkem se hodí - čtěte ZDE |
Na učiliště se nikomu nechce
Kolik rodičů ze sta se rozhodne, že potomka, který prolézá základní školou jen s odřenýma ušima, pošle, aby se vyučil řemeslu? Jeden dva, možná tři? I to je pravděpodobně nadsazený odhad. Na střední odborná nebo odborná učiliště se nechce nikomu.
"Všichni chtějí maturitu a nikomu se už nechce pracovat rukama. Navíc maturitní obory berou i žáky se čtyřkami," povzdechne si Vlasta Svobodová, která má na Střední odborné škole stavební a zahradnické na starosti nábor učňů.
Její kancelář v Hrdlořezech rozhodně není zavalena přihláškami ke studiu, na některé obory se chtějí hlásit třeba jen dva uchazeči.
"Už ani nemáme třídy, to jsou jen skupiny učňů. Třeba na klempířinu nebo zámečnictví se objeví jeden dva zájemci," vybere Svobodová některé z oborů, které bojují v hlavním městě o přežití.
Počet přihlášek na klempíře nebo tesaře: nula
Letos však Vlasta Svobodová mezi přihláškami nenajde ani jednu, v níž by zájemce volil právě klempířinu. Nenašla by ji ani po celé Praze.
"Na obory klempíř, tesař a kupodivu i na jeden z gastronomických - výrobce lahůdek - letos nemáme vůbec žádnou přihlášku. Přitom klempířů a tesařů je v Praze kritický nedostatek a na trhu práce je o ně enormní zájem," čte z letošních statistik náměstkyně primátora Marie Kousalíková, která má na starosti školství. Právě u ní se scházejí čísla ze středních škol a učilišť, které spravuje hlavní město.
Že jsou to údaje, které se vás osobně nedotknou, pokud doma nemáte syna či dceru v deváté třídě? To je velký omyl.
Pokud totiž sháníte klempíře, zedníka, podlaháře či instalatéra, budete jen stěží úspěšní. Nejsou. A hlavně ani nebudou.
"Učiliště moc absolventů nechrlí. A když už někdo výuční list má, rychle odejde dělat něco jiného, kde si chce vydělat víc peněz," přitakává Bohumil Malý, který má podlahářskou firmu.
Protože Malý prodává materiál také dalším řemeslníkům, velmi dobře ví, jak to v jeho oboru chodí. Šikovných živnostníků je málo.
"Pak se na nás obracejí lidé se stížnostmi na špatně odvedenou práci. Když občas vidím, kdo jim třeba pokládá parkety, být jimi, raději bych zrušil smlouvu," poznamenává podlahář, kterého těší jediné - že bytelnou parketovou podlahu dokážou položit také truhláři, kterých je zatím ještě relativně dost.
"Ale musí být šikovní. To ovšem platí pro jakékoliv řemeslo," připomíná Malý.
Podaří se pro Prahu sehnat více učňů?
Už teď jsou Pražané mrzutí z toho, že je řemeslníků nedostatek. "Obkladače jsem si sehnal přes kamaráda z Kolína. Řemeslník přijel až někde od Chvaletic," vypráví čerstvou zkušenost Daniel Strnad, který v bytě v Holešovicích renovoval koupelnu.
Lepší to nebude ani v budoucnosti. Právě naopak. Absolventů s výučním listem je stále méně, navíc čtyřicet procent z nich odejde vydělávat jinam. Do taxislužby, ke stánkům nebo třeba do velkoskladů.
Střední škola technická v Krči se proto spojila s velkou stavební firmou. Ta absolventům platí stipendia a zajišťuje jim práci.
"I když budeme mít v ročníku jen čtyři učně, dokážeme jim zaplatit učitele," vysvětluje ředitel školy Ivo Košař, jak vyučit další instalatéry, zámečníky, tesaře, zedníky nebo malíře pokojů.
Jak zachránit prestiž učilišť
Jenže pořád to nebude stačit. "To se lidi nemůžou divit, že je totální nedostatek řemeslníků, vždyť manuální práce je úplně degradovaná," hněvá se Košař, podle kterého nemá výuční list prestiž.
"Potom se k nám hlásí žáci, kteří neumí číst a psát. Takže jich musíme šedesát sedmdesát ročně vyhodit," posteskne si.
Prestiž výučním listům by snad mohl vrátit nový způsob závěrečných zkoušek. Jejich základ bude pro všechna učiliště jednotný a nebude už z učňů ždímat encyklopedické znalosti, ale zvládání praxe.
"Pracujeme na kampani, která by žáky přilákala k řemeslu. Měli by vědět, že tak najdou uplatnění velmi rychle," přidává další recept Kousalíková.
. Učiliště a učni v prazeŠkolní rok 2003/2004 Školní rok 2004/2005 Školní rok 2005/2006 Školní rok 2006/2007 Počet učilišť v Praze 25* O které obory je zájem... ... a které obory žáky nezajímají * údaje k 18. únoru 2008 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, pražský magistrát |
