Profesor Michiganské univerzity, jehož prezidentskou kandidaturu proti Václavu Klausovi loni podporovali zelení a sociální demokraté, však Liškovi slouží spíš jako "reklama" pro jeho plány. Sám přiznal, že nezná všechny detaily Liškovy Bílé knihy, která reformu odstartovala.
"Reforma je ale velmi důležitá. Považuji ji za nejdůležitější krok, který vláda učiní," řekl Švejnar s tím, že úvahy ministerstva jdou správným směrem.
Liška se Švejnarem zaštiťuje v situaci, kdy jeho reformní plány kritizují některé vysoké školy včetně největší Karlovy univerzity. Rada vysokých škol tento týden Lišku kritizovala za to, že přípravu reformy utajuje a dostatečně nekonzultuje se školami.
Dalším ze sporných bodů je, že do chodu školy by měly více mluvit správní rady jmenované zvenku. Podle škol by to příliš oslabilo dnešní akademické senáty a připravilo tak studenty a profesory o svobodu. To minulý týden kritizoval i kardinál Miloslav Vlk, který je velkým kancléřem pražské teologické fakulty.
I tady se Švejnar Lišky zastal - ve Spojených státech mají podle něj správní rady podobnou úlohu.
Švejnar, který včera odpoledne odletěl zpátky do USA, kde žije, se chce dalších příprav reformy účastnit spíše jako pozorovatel. Od loňské prezidentské kandidatury vytrvale odmítá nabídky různých stran na veřejné funkce i místa na kandidátkách do Senátu či evropských voleb.
Myšlenku na to, že by mohl za čtyři roky na Hradě vystřídat Václava Klause, však neopustil. Zřejmě i proto se zdráhá vzít funkci spojenou s konkrétní stranou. To, že nepůsobí v politice, podle něj není handicap.
V nedávném rozhovoru pro časopis Instinkt připomněl, že ani nový americký prezident Barack Obama neměl mnoho zkušeností s vrcholovou politikou. "Senátorem byl jen jeden necelý termín a do politiky přišel z akademické sféry," připomněl akademik Švejnar.
