Anastasiia a Vladyslav Starenkovi, mladý manželský pár lékařů z ukrajinské Oděsy, našel na začátku války práci v krnovské nemocnici. Byť zatím ani jeden nemůže kvůli náročným podmínkám pro uznání vzdělání z ciziny léčit samostatně, v Česku se jim líbí a chtějí tu zůstat.
„Cítíme se tu bezpečně. Všichni jsou k nám vstřícní, pomohli nám s ubytováním kousek od nemocnice, ale už šetříme na vlastní domek, kde bychom časem založili rodinu,“ nastínila mladá gynekoložka.
„Z dat nám vyplývá, že tu častěji chtějí zůstat uprchlíci, kteří jsou tu lépe integrovaní. Když vyberu z čísel, tak celkem 75 procent Ukrajinců, kteří chtějí určitě zůstat, zde má práci, zatímco z uprchlíků, kteří se určitě chtějí vrátit na Ukrajinu, v tuzemsku pracuje pouze 56 procent,“ vysvětlila MF DNES spoluautorka výzkumu Kateřina Šafářová.
V rostoucím trendu zájmu o setrvání v Česku podle ní samozřejmě hraje klíčovou roli také to, že konflikt na Ukrajině stále nespěje ke konci. Ještě loni počítal s návratem do vlasti každý třetí uprchlík, nyní asi čtvrtina.
Česky umí skoro polovina
Z výzkumu také vyplývá, že mezi Ukrajinci rychle roste znalost češtiny. Zatímco loni v červnu se u nás domluvilo jen 16 procent uprchlíků, nyní už zvládá řeč i psaný text 44 procent Ukrajinců.
Podle Šafářové jde převážně o samouky. „Podle našich dat se 54 procent uprchlíků učí samostatně či neorganizovaně. Jazykové kurzy navštěvuje 34 procent uprchlíků,“ doplnila výzkumnice.
Znalost češtiny je přitom klíčová, aby u nás mohli Ukrajinci vykonávat kvalifikované práce jako doma.
To potvrzuje i lékařka Starenko, která doufá, že ona i manžel, chirurg, dokončí na podzim aprobační zkoušky, které jim umožní pracovat samostatně.
„Je to náročné, lékař musí udělat nejdříve písemné zkoušky a po absolvování šestiměsíční praktické části následují ústní zkoušky ze čtyř oborů. Vše je v češtině, proto je nutná znalost jazyka na vysoké úrovni,“ líčí lékařka z Oděsy.
Mladí manželé, Vladyslav a Anastasiia Starenkovi z ukrajinské Oděsy, pracují od začátku války na chirurgii a gynekologii nemocnice v Krnově. Chtějí v Česku zůstat a založit rodinu.
Do Česka dorazilo od začátku války přes půl milionu ukrajinských uprchlíků, zhruba třetina se jich už vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu evidovalo ministerstvo vnitra 345 tisíc lidí z Ukrajiny, kterým udělilo ochranná víza.
Pracují, ale z úředníků se stali v Česku dělníci
Rok a půl po začátku ruské invaze na Ukrajinu se tamní uprchlíci už pomalu zabydlují v Česku. Stálou práci si tu podle aktuálního průzkumu společnosti PAQ Research našlo 67 procent Ukrajinců.
Avšak téměř dvě třetiny z nich stále nemohou naplno uplatnit svou kvalifikaci. Úředníci či specialisté tak v tuzemsku často končí jako dělníci či pomocné síly. Podle spoluautorky výzkumu Kateřiny Šafářové uprchlíkům v uplatnění jejich původní profese nejčastěji brání špatná znalost češtiny i náročné podmínky pro uznání vzdělání.
„Pod svou kvalifikací pracují častěji ti, kteří neumějí česky. Další bariéra pro nalezení práce podle představ uprchlíků je uznání vzdělání a kvalifikace, kterou uvádí jako překážku 28 procent ekonomicky aktivních lidí. Domácnosti s dětmi uvádějí, že by jim také pomohlo, pokud by měly hlídání dětí,“ doplňuje analytička PAQ Research.
Své o tom vědí právě i mladí lékaři a manželé Vladyslav a Anastasiia. Ačkoli oba doma v Oděse ukončili lékařská studia a Vladyslav pracoval v nemocnici jako chirurg, v Krnově oba vykonávají s povolením ministerstva zdravotnictví odbornou praxi pod přímým odborným vedením specializovaného lékaře.
„Znamená to, že žádný zákrok nemůžeme dělat samostatně a nesmíme zatím vypsat ani recept. To by se mělo změnit na podzim, až si oba doděláme aprobační zkoušky,“ vysvětluje 26letá Anastasiia.
