„Je to externí záležitost, ti lidé nejsou v žádném právním vztahu s kanceláří prezidenta,“ říká mluvčí prezidenta Tomáš Klvaňa. Po právní stránce je záležitost v pořádku členové komise nejsou zaměstnanci kanceláře a nemusí předkládat lustrační osvědčení. Komise však pracuje na výběru kandidátů na osm soudců vlivného Ústavního soudu.
„Drama bych v tom neviděl, ale není vhodné, když byli vybráni lidé, kteří jsou v seznamech,“ říká bývalý předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler.
Kdo radí Klausovi?
Zdá se, že při výběru členů „hradní“ právní komise neměl prezident šťastnou ruku: mezi poradci jsou nejen dva agenti StB, ale i další jména vyvolávají pochyby.
Patnáctičlenný sbor právních poradců prezident ustanovil jako první z plánovaných poradních orgánů. Komise se už stihla sejít a dvě hodiny diskutovat o klíčovém tématu: budoucím obsazení Ústavního soudu poté, co letos v létě skončí mandát osmi z patnácti soudců.
„Záleží nám na tom, aby to byli lidé, kteří mají co říct v různých oborech i průřezově k ústavnímu právu,“ říká prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa.
Minulost jejích členů nebyla kritériem. To, že se při sestavení komise na ni nikdo neptal, potvrzuje i advokát Jan Kříž z advokátní kanceláře Kříž a Bělina. „Otázka na toto téma tam nepadla,“ řekl.
Kříž, jehož jméno figuruje na seznamech spolupracovníků StB vydaných ministerstvem vnitra, však považuje minulost poradců (i svou vlastní) za čistě soukromou záležitost. „V nějakých seznamech jsem uveden a budu to řešit soudní cestou,“ řekl Kříž.
Další z členů komise, Dušan Tříska, jeden z duchovních otců kuponové privatizace, měl kvůli spolupráci s StB potíže už před lety jako Klausův náměstek na ministerstvu financí. K velké Klausově nelibosti musel tehdy ministerstvo opustit.
Mezi členy komise je i neúspěšný kandidát na prezidenta a bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který u Ústavního soudu tvrdě narazil se svým návrhem zákona o soudech a soudcích (soud jeho části prohlásil za neústavní).
A také soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Sovák, který čelil v poslední době opakované ostré kritice. Osvobodil komunistického prokurátora Karla Vaše, jenž na konci čtyřicátých let zorganizoval justiční vraždu generála Heliodora Píky.
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová jeho verdikt označila za chybný. Sovák také propustil na svobodu syna televizního magnáta Vladimíra Železného, původně nepravomocně odsouzeného za dvojnásobné znásilnění.
Sovákovo jméno figurovalo i v kauze sponzora ODS Milana Šrejbra. Sovák měl případ původně soudit, byl však spatřen na schůzce se Šrejbrovým advokátem v den, kdy k soudu dorazil Šrejbrův spis. Za to si tehdy vysloužil výtku místopředsedy soudu.
„Žádná souvislost s těmito případy tady není. Pan prezident se na mne obrátil dopisem. Byl jsem tím poctěn,“ říká Sovák. Podle Klvani má komise zajistit názorovou i profesní různorodost.
Advokátní kancelář Sodomka, Souček, Jindra, Malý a partneři však má v komisi hned dva zástupce. V komisi jsou také advokáti, kteří pracují v kancelářích zastupujících společnosti či osoby, které se soudí s Českou republikou.
Například advokát Karel Muzikář pracuje pro Weil, Gotshal & Manges, v.o.s., jež zastupuje Nomuru ve sporu s Českou republikou.
