Dohnal se mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, když nesplnil oznamovací povinnost.

Dohnal se mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, když nesplnil oznamovací povinnost. | foto: Václav Hubata-Vacek, MF DNES

Prezident NKÚ neřekl policii o Wolfově dotaci, čelí trestnímu oznámení

  • 61
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal čelí trestnímu oznámení kvůli kauze s dotací poslance Petra Wolfa. Nesplnil prý svou oznamovací povinnost a neinformoval policii o možném spáchání trestného činu, třebaže o problémovém financování věděl už v roce 2006. Sám se tak mohl provinit.

Zákon výslovně ukládá prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jakožto představiteli státního orgánu, aby neprodleně informoval státního zástupce nebo policii o skutečnostech, které nasvědčují spáchání trestného činu.

Dohnal zneužití dotace neoznámil ani na policii, ani na finanční úřad, který by mohl vrácení peněz od Wolfa vymáhat.

Trestní oznámení na prezidenta úřadu podal ve středu bývalý kontrolor NKÚ Karel Světnička. Tvrdí, že se jeho někdejší šéf mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, protože nesplnil povinnost, která z jeho pravomoci vyplývá.

"I z textu zákona, který použil pan Světnička ve svém oznámení, je zřejmá povinnost oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Takové skutečnosti jsme ovšem ve zmíněné kontrolní akci nezjistili," reagoval pro iDNES.cz Dohnal.

"Mimochodem, kontrolovanou osobou byla UT 2002, s.r.o., nikoli zmíněný poslanec," dodal prezident.

ČSSD Wolfa "práskla"

Světnička argumentuje tím, že Dohnal v druhé polovině roku 2006 o dotaci věděl. Záležitost byla totiž zveřejněna ve Věstníku NKÚ z roku 2006 a na webových stránkách úřadu.

V té době se k už veřejnému materiálu dostala ČSSD. Při prezidentské volbě v roce 2008 pak Wolf tvrdil, že ho šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek materiálem vydíral ve snaze přinutit ho k hlasování pro Jana Švejnara. Poslanec pak opustil klub ČSSD a začal podporovat vládu - o údajném vydírání Paroubkem čtěte zde

ČSSD ve chvíli, kdy Wolf přeběhl, poslancův poklesek sama poskytla médiím s tím, že jsou materiály od roku 2006 k dispozici. Tím jen potvrdila, že o celé záležitosti věděla.

O Wolfově škraloupu ale kromě ČSSD mohli vědět i koaliční poslanci. František Dohnal, který byl do čela Nejvyššího kontrolního úřadu dosazen lidovci, tak mohl neoznámením trestného činu sledovat zájmy vlády. Kdyby totiž záležitost s dotací oznámil, věc by začala vyšetřovat policie.

Ve výroční zprávě si ale poslancova hříchu nikdo nevšiml a tak mohl být použit kdykoli v budoucnu. To je možná i důvod, proč Wolf nepřímo podpořil Topolánkovu vládu při jejím vzniku, když - údajně omylem - řekl nesprávnou formuli při hlasování o důvěře.

Motiv bude muset objasnit policie

"Záleží na policii, jak si porovná skutečnosti vyplývající ze šetření a také, co bylo motivem k takovému porušení - jaký byl úmysl a jestli třeba byl i politického charakteru, že celé roky nebyly Ing. Dohnalem dodrženy výše uvedené trestněprávní předpisy," píše Světnička v trestním oznámení, které má redakce iDNES.cz k dispozici.

Kauza Petra Wolfa

duben 2005 – dostal dotaci 6,5 milionu korun na ekologicko-ekonomickou studii

červen 2006 – kontrola zjistila, že část z peněz zneužil na jiné účely, než na co je od státu dostal

srpen 2008 – případ začala vyšetřovat protikorupční policie

březen 2009 - premiérův poradce Dalík se snažil zastavit reportáž ČT o protahujícím se vyšetřování

Podle Světničky Dohnala usvědčují jeho vlastní slova z tiskového prohlášení z června 2008, ve kterém prezident NKÚ tvrdí, že jeho úřad neprokázal "zneužití dotace", proto ani oznámení finančnímu úřadu nepodával. Pouze konstatoval, že se jedná o nehospodárný postup.

"Úkolem NKÚ není prokazovat ´zneužití´ někoho nebo něčeho, ale splnit oznamovací povinnost podezření z trestné činnosti. A podezření tu evidentně bylo," řekl iDNES.cz Světnička.

Na kauzu svého bývalého poslance Petra Wolfa se odkazovala ČSSD při zdůvodňování hlasování o nedůvěře vládě. Prý pro ni byla pověstnou poslední kapkou, kterou pohár trpělivosti s Topolánkovým kabinetem přetekl. Koalice se Wolfa naopak zastávala, protože vláda byla závislá na jeho hlasu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video