Pokud mají občané volit ze všech čtyř kandidátů, nejvíce z nich preferuje Václava Klause. Na Hradě by ho chtělo 31 procent z více než pěti set dotázaných obyvatel České republiky.
Petra Pitharta by rádo na Hradě vidělo jedenadvacet procent lidí a kandidáta sociální demokracie Jaroslava Bureše šestnáct procent. Jasným outsiderem je pro občany komunistický kandidát Miroslav Kříženecký. Toho by si za hlavu státu přálo jen šest procent dotázaných.
Klause podle průzkumu, který pro MF DNES zpracovala agentura SC&C, preferují hlavně lidé mladší, nejvíce ti, kterým ještě nebylo třicet let. Lidé považují Klause za výraznou osobnost a oceňují jeho inteligenci. Naopak Pithart a Bureš těží z toho, že jsou občanům sympatičtější než bývalý předseda ODS, lidé také považují Klausovy soupeře za slušnější.
Klausův náskok je na první pohled celkem výrazný, při bližším pohledu se však ukazuje, že je souboj tří hlavních favoritů mimořádně vyrovnaný. Ve chvíli, kdy si lidé nevybírají ze všech čtyř kandidátů, ale mají volit vždy mezi dvěma - tedy stejně, jako budou rozhodovat poslanci a senátoři ve finále prezidentské volby - nemá žádný z kandidátů větší než několikaprocentní náskok. Ať volí lidé mezi Klausem a Burešem, Burešem a Pithartem či mezi Pithartem a Klausem, vždy skončí souboj v podstatě remízou.
Chytrý Klaus, milý Pithart, slušný Bureš
Na Klausovi si lidé cení sílu osobnosti a inteligenci, na Pithartovi zase slušnost. Kdyby mezi nimi měli volit, koho na Hrad, skončilo by to remízou.
Kdo je nejlepší kandidát na post prezidenta republiky? Kdyby jej vybírali občané v přímé volbě a rozhodovali se třeba podle slušnosti či obecných sympatií ke kandidátům, nejlepším prezidentem by asi byl exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš nebo šéf horní komory Petr Pithart. Kdyby stejní občané vybírali podle inteligence a síly osobnosti, úřadoval by na Hradě zřejmě bývalý předseda ODS Václav Klaus.
Klaus lidi rozděluje, Kříženeckého neznají
Více než pět set dvacet respondentů průzkumu, který exkluzivně pro MF DNES zpracovala agentura SC&C, dalo najevo, že ze čtyř navržených kandidátů si právě Klause nejvíce cení jako "inteligentního politika". Bureše s Pithartem pak zas považují za sympatičtější a slušnější. Jen komunistický kandidát, advokát Miroslav Kříženecký, propadl naprosto ve všech kategoriích.
"O Burešovi s Pithartem si lidé myslí, že jsou slušnější, protože vlastně ani jeden nikomu moc nevadí. Na Klause mají lidé mnohem vyhraněnější pohled. Navíc je dost těch, kteří ho vyloženě nesnášejí, což se nakonec projeví ve výsledku hodnocení," vysvětluje výsledky výzkumu socioložka Jana Hamanová.
To, že Klause považují občané za největší osobnost ze všech kandidátů, vysvětluje Hamanová i tak, že ti, kteří jej nemají příliš v lásce, uznávají, že Klaus je osobnost. "Kříženecký v tomto testu vlastností propadl jednak proto, že jej nominovala KSČM, a pak i proto, že jej ani vlastní lidé moc neznají," dodává Hamanová.
Klaus proti Pithartovi: padesát na padesát
Kdyby lidé vybírali prezidenta ze všech čtyř kandidátů, vyhrál by to u nich Klaus. Taková situace však téměř jistě nenastane. Ani při volbě v parlamentu, ani tehdy, kdyby hlavu státu volili lidé v přímé volbě. Vždycky nakonec dojde k situaci, kdy proti sobě stojí dva muži v posledním kole volby.
To se s největší pravděpodobností stane i 15. ledna, kdy do druhého kola prezidentské volby postoupí dva uchazeči. Ten, který získá nejvíc hlasů v Senátu, a ten, kdo zvítězí v hlasování poslanců v Poslanecké sněmovně. Exkluzivní průzkum Mladé fronty DNES proto zjišťoval i to, jak by dopadl přímý souboj jednotlivých dvojic.
Právě na těchto soubojích se ukazuje, že jasný favorit na prezidenta neexistuje. "Pokud vyloučíme střety ostatních politiků s komunistickým kandidátem Miroslavem Kříženeckým, tak jsou všechny ostatní souboje téměř vyrovnané," říká socioložka Hamanová.
Například v souboji Klaus versus Pithart by podle výzkumu těsně zvítězil Klaus. Rozdíl mezi oběma muži je však téměř mikroskopický. Souboj Pithart proti Burešovi by zas vyhrál o kousek předseda Senátu. Stejně vyrovnaný je i případný duel Klause s Burešem.
Podle Hamanové však je v takových výzkumech nutné počítat s odchylkou kolem čtyř procent. "Takže bych výsledky spíše interpretovala tak, že lidé vlastně nemají jasného favorita. Situace by možná byla jiná, kdyby ve hře byli ostatní dva kandidáti sociální demokracie Miloš Zeman a Otakar Motejl," vypočítává autorka průzkumu Jana Hamanová a dodává, že lidé spíše čekají na "někdo úplně jiného".
|
Děti by volily Klause, další kandidáty neznají V anketě MF DNES odpovídalo 113 deváťáků ze základních škol v Praze 1 na Uhelném trhu, ve Vrchlického ulici v Liberci, v Těrlicku, v Holečkově ulici v Olomouci a v Habrmanově ulici v Hradci Králové. Hlas při volbě prezidenta by Václavu Klausovi dalo padesát z nich. Výsledky ostatních prezidentských kandidátů jsou podstatně hubenější: Petr Pithart by od dětí dostal dvaadvacet hlasů ("Je rozumný, nemám rád Klause a tohohle aspoň trochu znám."), pro Jaroslava Bureše by hlasovalo čtrnáct dětí (bez důvodu) a pro Miroslava Kříženeckého sedm ("Neznám ho, ale jméno mi připadá solidní."). Dalších deset dětí si z nabízených nedokázalo vybrat ("Je mi to jedno, všichni jsou to zloději, prezidenta nepotřebujeme.") a čtyři žáci dali hlas veřejnému ochránci lidských práv Otakaru Motejlovi (případně Motýlovi), který v dotazníku vůbec nefiguroval. "Politika zajímá nanejvýš pětinu dospívajících. Zbylí se rozhodují jen podle toho, koho znají z televize. Obávám se však, že toto pravidlo často platí i pro jejich rodiče," hodnotí výsledky dotazování pražská psycholožka Václava Macáková. O termínu, způsobu volby prezidenta a kandidátech samých s výjimkou Klause, mají žáci devátých tříd jen mlhavé představy. Nadpoloviční většina sice správně odpověděla, že prezidenta volí obě parlamentní komory, ale většina z nich si myslí, že to bude až na jaře či na podzim. Správný termín, 15. ledna, uvedlo jen 27 dotázaných. A čím se živí muži, kteří v první volbě na prezidenta kandidují? Děti v tom mají guláš. Václav Klaus je podle nich expředsedou ODS, politickým veteránem či důchodcem. Petra Pitharta mnohé považují za sociálnědemokratického poslance, ministra či šéfa Poslanecké sněmovny. Jaroslav Bureš se žákům do paměti zase vryl jako předseda KSČM či KDU-ČSL. A Miroslava Kříženeckého v roli advokáta nezná vůbec nikdo z nich, avšak soudí, že jde o "významného občana". Žáci deváté třídy školy na pražském Uhelném trhu se o volbě prezidenta zatím neučili. Nová hlava státu podle nich bude mít spoustu práce: očekávají, že prezident udělá pořádek v soudnictví, zarazí korupci, stane se morální autoritou a o amnestiích se bude radit s více lidmi. A hlavně: měl by se prý řídit názory občanů, a nikoli svými. |
