Zvěř ničí stromky okusováním i mlácením parohů. „Skutečné zjištěné stavy zvěře jsou 16 424 kusů, normovaný stav je přitom 3626 kusů,“ řekl František Havránek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
Podle návrhu by se měla pro dodržení normovaného stavu odstřelit v prvním roce polovina z přemnožených jelenů, v dalším třetina a zbytek v následujících dvou letech.
Nasazení vlků nestačí
Podle Havránka je problémem, že jeleni se v Krušných horách stěhují z honitby do honitby. Jednotliví myslivci je pak označují za cizí problém. Nasazení vlků či jiných šelem by prý nepomohlo.
Havránek tvrdí, že přemnožená zvířata mají vliv i na biodiverzitu hor. Jeleni utrhávají ze stromů kusy kůry a tato místa jsou pak „vstupní branou“ pro nárůst hniloby na stromech.
„Působí neúnosné ekonomické škody lesnímu hospodářství vzhledem k následné předčasné obnově rozpadajících se porostů zničených hnilobami a dalšími navazujícími škodlivými vlivy jako jsou vítr nebo sníh, a to již v 50 až 60 letech věku, i když by se mohly dočkat 100 až 120 let a přinést i ekonomický užitek z prodeje kvalitního dřeva,“ vysvětlil Havránek.
Více času na lov zvěře
Problém s jeleny připouští i státní podnik Lesy ČR. „Jeleni se v Krušných horách přemnožili už před 30 lety a jsou každopádně jedním z limitujících faktorů při obnově krušnohorských lesů,“ sdělila mluvčí společnosti Eva Jouklová. Podnik se snaží obnovit tamní lesy, například i výsadbou nových sazenic. Lesy ČR jich během pěti let v Krušných horách vysadily 6,5 milionu.
Ministerstvo zemědělství připravuje novelu mysliveckého zákona, kterou by mělo představit ve středu. Na konci loňského roku začala platit vyhláška, podle které můžou být laně a kolouši lovené od srpna do konce března. Dříve končila lovecká sezóna v půlce ledna.
Do obnovy Krušných hor chce investovat několik miliard i stát. Vláda se k tomu zavázala v říjnu. Ministerstvo zemědělství plánuje mimo jiné i další vápnění lesů pro zlepšení půdy a další novou výsadbu.
