Pošleme do Bruselu návrh pomoci pro uprchlíky, shodl se Morawiecki s Fialou

  • 169
Polsko a Česko předloží Bruselu společný návrh, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou ve Varšavě to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.

„Ukrajinci bojují i za naši svrchovanost a svobodu,“ zdůraznil Morawiecki a upozornil, že ukrajinští uprchlíci v Polsku pracují ku prospěchu země, nejde tedy jen o jednostrannou pomoc ze strany Polska.

Fiala uvedl, že obě země se dosud dokázaly s „neuvěřitelnou uprchlickou vlnou“ z Ukrajiny vypořádat, upozornil však, že dlouhodobě tento příliv nelze zvládnout bez solidární podpory dalších zemí EU.

„Neměníme stanovisko. Za migrační krize v roce 2015 jsme byli proti kvótám a přerozdělování – a ani teď nechceme přerozdělování,“ řekl s připomínkou tehdejšího odmítnutí středoevropských zemí EU pomoct migrací těžce zasažené Itálii a Řecku tím, že převezmou část žadatelů o azyl.

Ti byli často původem z válkou zničené Sýrie, ale také z afrických zemí. „Lidé (z Ukrajiny) neutíkají, aby si zlepšili situaci, ale aby si zachránili životy,“ upozornil Fiala. „Na většinu otázek se díváme naprosto shodně,“ prohlásil po jednání s polským hostitelem.

Praha a Varšava podle něj nepochybují, že Evropská unie a Severoatlantická aliance mají postupovat proti Rusku co nejtvrději, ani o tom, že je záhodno co nejvíce podporovat Ukrajinu, čelící agresi Ruska.

„Domluvili jsme se, že budeme velmi intenzivně podporovat další sankce proti Rusku, a budeme tlačit, aby Ukrajina dostala kandidátské postavení (v EU). Ukrajina potřebuje, abychom jí dali najevo, že o ni stojíme, že patří do evropské rodiny, že EU jí otvírá dveře,“ zdůraznil český premiér.

„Česko se rozhodně nechystá přistoupit na placení (za ruský plyn) v rublech,“ ujistil Fiala. Nesouhlasí s postojem s Maďarska, které se na to rozhodlo přistoupit, a hodlá se pokusit maďarské stanovisko změnit v dialogu s Budapeští. „Pokud neukážeme Rusku jednotu a shodný postoj, proděláme na tom všichni,“ varoval.

„Zásadně nesouhlasíme s maďarským stanoviskem okolo války na Ukrajině. Očekáváme odsouzení válečných zločinů,“ zdůraznil Morawiecki.

Oba premiéři také uvedli, že chtějí v EU znovu otevřít otázku obchodu s emisními povolenkami, který ovlivňuje ceny energií. Fiala avizoval obnovení tradice společných jednání vlád obou zemí. To příští by se mělo konat Praze na přelomu května a června.

Fiala do země odletěl v pátek. Návštěvu uskutečňuje dle svých slov v situaci, která má přímý dopad na energetickou bezpečnost Evropy. „Budeme se také bavit o dalším balíku sankcí vůči Rusku, který se připravuje na půdě Evropské unie,“ doplnil před odjezdem. Zdůraznil, že pro Česko je prioritních témat celá řada.

„Je potřeba i napravit nečinnost předcházející vlády Andreje Babiše, pokud jde o zajištění energetické bezpečnosti. Určitě se chci bavit o tom, jakým způsobem můžeme posílit a zajistit dodávání plynu přes Polsko, jakým způsobem se můžeme třeba podílet na LNG terminálech a hlavně jak z těch terminálů dostat ten zkapalněný plyn do Česka,“ řekl premiér s tím, že Rusko je nespolehlivý partner.

Už ve čtvrtek při poslaneckých interpelacích Fiala slíbil, že bude v Polsku jednat o výstavbě česko-polského plynovodu Stork II, který by snížil závislost Česka na ruském plynu.

Česko je na něm závislé z 90 procent. Praha se chce závislosti na ruských fosilních zdrojích zbavit, a k tomu může výrazně pomoci Polsko, uvedl Fiala. Kromě Storku II by se Česko podle něj chtělo podílet na polských terminálech umožňujících dovoz zkapalněného zemního plynu.

Vznikne také pracovní skupina, která by měla na starosti další postup v situaci ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.

Polsko podle něj kroky ke snížení závislosti na Rusku udělalo. „Proto si Polsko dnes dokáže se zastavením dodávek plynu z Ruska poradit,“ podotkl český premiér. Kromě mělo být v Polsku tématem jednání i černé uhlí a odběr ropy. „Hledáme i alternativní zdroje. Kdyby došlo k zastavení ruské ropy, tak jsme schopni zajistit dodávky odjinud,“ řekl.

„Téma energetické bezpečnosti musí být i jedním z témat našeho předsednictví (v EU),“ dodal také premiér a připomněl záměr Unie se do roku 2027 zbavit závislosti na ruských fosilních zdrojích. „Nejenom, že (Rusko) je agresor, který se dopouští válečných zločinů, ale je to také země, která nedodržuje obchodní smlouvy a která prostě země vydírá prostřednictvím dodávek svých surovin,“ konstatoval.

Pro všechny je důstojné ubytování

Fiala poté zdůraznil, že Česko zvládlo uprchlickou krizi. „Pro všechny je důstojné ubytování. Nikdo nebydlí ve stanech nebo uprchlických táborech. Když se setkávám se zahraničními politiky, tak to mnozí oceňují,“ podotkl Fiala s tím, že Česko je pro uprchlíky cílovou destinací.

Polský prezident se se Zemanem i Fialou shodl jak na plynu, tak Ukrajině

Jako předseda vlády už Fiala navštívil i Slovensko. Dvakrát už však odložil cestu do Berlína. Původní březnový termín byl kvůli dramatickému mezinárodnímu dění po ruské invazi na Ukrajinu odložen na duben, druhý termín zrušil Fiala kvůli zotavování se z onemocnění covidem.

Morawiecki pak v polovině března organizoval cestu do ruskými vojsky obléhaného Kyjeva, které se vedle něj účastnil také Fiala a předseda slovinské vlády Janez Janša.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video