Bývalá americká politička českého původu se 23. října rozzlobila na aktivisty sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, kteří jí místo její knihy Pražská zima k podpisu podstrčili plakáty se snímky z balkánských válek (podívat se na ně můžete zde).
Aktivisté totiž tvrdí, že krvavé události kosovského konfliktu jsou stejně jako kniha Pražská zima také dílem Albrightové, v době války americké šéfky diplomacie.
Potyčka na autogramiáděVáclav Dvořák ze sdružení Přátelé Srbů na Kosovu popisuje incident jako hysterický útok americké diplomatky, která "řvala na něj a jeho kamarády". Videozáznamy tak jasné nejsou. Ukazují, že aktivisté místo knih přistrčili Albrightové k podpisu plakáty s výjevy z balkánských válek, načež je ochranka sklidila ze stolu a vypukla strkanice. "Co to znamená? Chováte se jak nevím co!" zaznělo ze strany ochranky. "Ne, vy se chováte jak fašisti! To je válečnej zločinec, tohleto! To je krvavá bába!" křičeli aktivisté na Albrightovou a ochranku. V tiskové zprávě pak uvedli, že jim ostraha nadávala do "zk***ených bolševiků", na záznamech to ale slyšet není. Albrightová po většinu doby zůstala za svým stolkem, reagovala až později. "Vy jste váleční... Zmizte! Odporní Srbové!" ulevila si bývalá ministryně zahraničí. |
Při následné potyčce aktivistů s ostrahou Albrightová opakovaně volala "Get out!" (Zmizte!) a pronesla též "Disgusting Serbs" (Odporní Srbové), zatímco ji aktivisté slovně napadali.
Výrok přiměl aktivisty ke trestnímu oznámení, které za sdružení podal Václav Dvořák. Albrightovou podezírají z trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob.
"Jakékoliv šíření etnické nenávisti z úst bývalé vysoce postavené političky, která se výrazně angažovala ve věci intervence NATO v balkánském konfliktu, vnímáme jako výraz cynismu a neúcty ke všem jeho obětem," stojí v jejich tiskové zprávě.
Trestní oznámení na základě dění na autogramiádě podali také Kateřina Krejčová, Jana Ridvanová, Daniel Solis a Daniel Veselý. Ten řekl, že by Albrightová "měla být konfrontována se svými činy".
Podle Dvořáka chtějí aktivisté trestním oznámením připomenout, že Albrightová je proti Srbům zaujatá už dávno. "Je symbolem doznívající protisrbské propagandy, v době války v Kosovu velmi silné," řekl iDNES.cz. Výrok Albrightové si vykládá tak, že za "odporné Srby" neoznačila aktivisty, ale srbské etnikum obecně.
Z kontextu autogramiády se sice zdá, že její slova platila aktivistům, úplnou logiku to ale nedává - Albrightová umí dobře česky a videozáznamy neukazují, že by někdo v knihkupectví hovořil srbsky.
Válka v KosovuV roce 1999 zahájilo NATO letecké údery proti srbským cílům. Reagovalo na zprávy o masakrech albánských civilistů v Kosovu (stoupenci Srbů je zpochybňují, "civilisté" prý byli povstalečtí bojovníci). Aliance po 78denní kampani dosáhla stažení jugoslávských sil z Kosova. V únoru 2008 Kosovo vyhlásilo nezávislost, kterou postupně uznalo 94 členských zemí OSN včetně ČR. Kritici tvrdí, že Kosovu chybí vláda práva, bují v něm obchod s drogami a vládnoucí Albánci utlačují menšiny (nejen srbskou, ale i některé muslimské). |
Je Kosovo Srbsko?
Význam Kosova pro Srbsko je symbolický a vychází z historie regionu. Právě v této oblasti, od konce 12. století ovládané srbskými šlechtici, se 15. června 1389 střetla vojska srbských knížat a jejich spojenců s osmanskými Turky.
Nerozhodná bitva znamenala strategické osmanské vítězství, protože na rozdíl od Srbů mohli Turci snadno doplnit ztráty, které byly na obou stranách značné, padli i oba vrchní velitelé. Srbové dodnes bitvu na Kosově poli vnímají jako určující moment své národní historie a reputace obránců Evropy před rozpínavými Osmany.
V roce 1991 v Kosovu žilo 1,6 milionu Albánců, 200 tisíc Srbů a 170 tisíc dalších obyvatel. Po období válek země udává stále 1,6 milionu Albánců, ale jen 122 tisíc příslušníků menšin, z toho 26 tisíc Srbů.
