V žádném z případů prasečí chřipky v Česku se zatím neobjevily těžší příznaky. Překvapuje vás to?
Je pravda, že tento virus se zatím chová mírně, při klasické sezonní chřipce se pacienti cítí hůře. Kdyby mezi cestujícími z Ameriky povědomí o prasečí chřipce nebylo, zřejmě by k lékaři vůbec nepřišli a léčili se doma, protože jejich klinické příznaky byly minimální.
Jsme vůči nemoci imunnější než obyvatelé jiných kontinentů?
Spekulovala bych. Potvrzených případů v Evropě je relativně málo na nějaký obecný soud.
Měli dosud nakažení lidé nějaké větší předpoklady k tomu, aby onemocněli?
Zatím se nakazili lidé, kteří byli předtím zdraví s výrazně neoslabenou imunitou. Právě proto u nich měla nemoc lehký průběh.
Proč se zatím virus nepřenesl na rodinné příslušníky nakažených?
Záleží na tom, kdy se kontaktovali s rodinou. Je možné, že v té době už nebyli infekční. Nebo si byli vědomi toho, že mohou být nakažení, a patřičně se chránili.
Je za téhle situace potřebné zvětšit státní zásoby vakcín a antivirotik, jak plánuje ministerstvo zdravotnictví?
Je to na místě. Tato antivirotika působí nejen proti prasečí chřipce, ale proti všem jejím typům. Může se stát, že v budoucnu dojde k nějaké mutaci viru, proto je dobré mít plné zásoby.
Nevyvolává opatření Světové zdravotnické organizace, která nedávno vyhlásila nejvyšší stupeň pandemického rizika, zbytečnou paniku?
To opatření je na místě. Jde spíše o organizační věc, varování lidí, že riziko hrozí. Obyvatele však opatření nijak přímo neomezuje v normálním životě.
Jaký se dá čekat další vývoj nemoci v Česku?
Teď není sezona chřipek. Uvidíme, jak to bude vypadat v zimě, kdy jsou lidé k nákaze náchylnější a průběh onemocnění u nich může být těžší.
