Potřebuje Praha pankrácký down town?

  • 4
Praha - V sedmdesátých letech byl v Praze, údajně po vzoru Paříže, realizován urbanistický koncept, který propojil čtvrť Holešovice s Pankrácí. Spojnicí obou odlehlých čtvrtí byla magistrála, která dálničním typem komunikace nešťastným způsobem rozdělila celé město včetně centra na dvě části. Na Pankráci vyrostlo cosi, co napodobovalo down town, známé zprofanované schéma z řady amerických měst.

Propagátor nebo možná i spoluautor tohoto konceptu, profesor Jindřich Krise, byl přítelem jednoho ze spoluautorů pařížské Défense. Pražská varianta Défense tak vznikla údajně jako pocta pařížskému příteli.

Praha versus Paříž
V Paříži takzvaná Grande Axe, Velká osa vychází z Les Halles, původní tržnice dnes Baubourgu, vede přes Louvre po Champs Élysées, triumfálním obloukem Etoile do Neuilly k Défense. Pařížská Velká osa nemá dálniční podobu pražské magistrály. Je to městotvorný boulevard z devatenáctého století, který u nejvyššího bodu Etoile směrem k Neuilly klesá, takže z centra města není Défense vůbec vidět. Zato pankrácký down town hloupě straší na panorámatu jednoho z nejkrásnějších měst Evropy. Primitivní a vyprázdněné schéma výškových staveb na horizontu doplňují další nevhodné objemy, šrámy na panorámatu u předpolí Nuselského mostu: Palác kultury, Hotel Forum a budova policie.

Sterilní řešení
Pro nápravu této situace existují v zásadě dva možné postupy. První - radikální a nereálný - je tyto výškové budovy zbourat. Druhý způsob je pokusit se další výstavbou korigovat agresivitu převýšených objemů tím, že se mezi tyto budovy vestaví nová souvislá podnož, která bude nižší než výškové budovy. Tato nová úroveň zástavby zvedne původní čáru horizontu, která opticky sníží dnešní výšku vylámaných zubů na obzoru.

Rozhodně není řešením postavit další ještě větší mrakodrapy, tak aby ty dnešní vedle nich vypadaly přijatelně. Současně je velmi důležité, aby nové budovy měly výrazný tvar, který je nositelem nějaké myšlenky. To by mělo být v Praze standardem. Tři sterilní obrovské budovy, tak jak nám je nabízí kancelář newyorského architekta Richarda Meiera rozhodně nejsou řešením tohoto obtížného problému.

Kredenc na horizontu
Newyorským mrakodrapům rozumím. Tam nebylo jiné řešení, pokud bylo nutné směstnat tak velký objem na tak malém území. Také je krásná manhattanská přehlídka různých tvarů věžáků v kontrastu s vějířem doků. V Praze však není žádný důvod k tomu posadit si na horizont neforemnou kredenc. Notabene má-li to být údajná protiváha Hradu.

Nejde o konzervativní postoj, tak jak ho známe od některých úzkoprsých památkářů. Tak jak to dokonale pochopil Plečnik, Praze sluší měřítko kostela Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Zejména je krásné při nočním osvětlení z rampy Hradu.

Nakonec porovnáme-li chování jiných zahraničních architektů, největší kapacitou mezi nimi je Jean Nouvel, který se jak na Andělu, tak ještě více u železničního mostu přizpůsobil měřítku města. Boffil se také drží zpátky nenápadně u rekonstrukce v Karlíně. E. Egeraat a S. Fokkema dělají hezké vily v Praze 6. My s Gehrym jsme vyčetli dům z okolního kontextu, který se nakonec skromně krčí v nábřežní frontě domu na spodním okraji Meierova zákresu.

Supermarketový efekt
Na celé kauze mě také znepokojuje skutečnost, že příprava megaprojektu není pro veřejnost transparentní. U Tančícího domu to byl naopak příkaz investora předvést na veřejných výstavách celý průběh vývoje návrhu. Současně je na pováženou v Praze nepřirozená koncentrace tak obrovského objemu administrativní funkce na jednom místě, místo jejich rovnoměrného rozložení kolem centra. Podobný efekt způsobují hloupé americké supermarkety na periferii města, kam lidé dojíždějí místo toho, aby zboží dojíždělo za lidmi do míst, tam kde se nejvíce zdržují.

Možné je také, že lokalita Pankrác byla vybrána špatně. Vím totiž, že je možné stejný objem situovat do okolí Paláce kultury a opravit tak tuto část města, která je vzdálena jen dvě stanice metra z Václavského náměstí. Jsem si vědom toho, že si spousta lidí, kterých si vážím, včetně pana prezidenta na pražský down town zvykla. Byl jsem také v šestnáctičlenném aktivu architektů na Praze 4, kde jsme proti mrakodrapům byli pouze dva. Přesto jsem přesvědčen, že je to špatně.

Zkrátka považuji návrh nového centra Pankráce za nemístný import do města, které má tak výraznou identitu, kterou je třeba odvážným tvůrčím způsobem rozvíjet, aniž se vytratí kontinuita vývoje. Mrzí mě to o to více, že partnerem architekta Meiera je můj kamarád Johny Eisler. Nevím, zda se o projektu dozvěděl český režisér Weiss žijící v Los Angeles, který tenkrát sháněl arabský teroristický návod na výrobu výbušniny z hnojiva. Chtěl totiž zabít Franka Gehryho za to, že mu ničí jeho milovanou Prahu.

Takto si společnost ECM představuje Pankrác - budoucí "pražský Manhattan". (10. 5. 2001)

Významný architekt Vlado Milunič, spoluautor Tančícího domu, považuje mrakodrapy na Pankráci za zbytečné. (12. 6. 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video