Ilustrační snímek | foto: Aneta Čapkovápro iDNES.cz

Od bomby až k migrantům. Poplašnou zprávu řeší policie každý čtvrtý den

  • 8
Je to už takový evergreen, že během zkouškového období na Vysoké škole ekonomické někdo ohlásí bombu. V případě, že se tato informace nepotvrdí, vyhodnotí tuto informaci policisté jako trestný čin šířený poplašné zprávy. Těch za poslední tři roky řeší v průměru 100 ročně.

Trestní zákoník v tomto ohledu mluví jasně: „Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti,“ píše se v legislativě.

Tvrdil, že natočil topící se migranty. Policistu kvůli dezinformaci vyšetřují

„Z hlediska trestní zodpovědnosti se takový anonym dopouští přečinu šíření poplašné zprávy, kdy mu v případě dopadení a odsouzení hrozí trest odnětí svobody až na tři léta. Pokud se tohoto činu dopouští opakovaně, může dostat trest až pěti let,“ uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. 

V praxi se může jednat například o nahlášení bomby ať už na škole, či v obchodním domě, výhrůžka zabití, střelby na veřejném místě. V dnešní době samozřejmě se jinak většina poplašných zpráv nachází spíše na sociálních sítích, kde se může šířit jako hoax. 

Policisté podle statistiky z loňského roku (leden až listopad) registrovali 98 případů šíření poplašné zprávy. Z nich se jim podařilo vyřešit necelou polovinu, 41 případů. Šest poplašných zpráv rozšířili například děti. Dalších 13 naopak ti, kteří již jednou trestně stíháni byli. Pět poplašných zpráv bylo šířeno lidmi, kteří byli pod vlivem alkoholu.

Tři různé motivy

Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové je obvykle za šířením poplašné zprávy trojčlenka možných motivů. „Buď jde o frustrované, nespokojené jedince, mnohdy i pod vlivem alkoholu, kteří se tímto způsobem na chvilku přeladí do příjemného stavu. Ve hře může být i recese, tedy pobavit se na účet někoho jiného anebo způsobit manévry policie jako třeba v případě výhrůžky o bombě umístěné v nějaké budově či lokalitě,“ popsala. 

Ve hře podle odbornice může být i pocit důležitosti. „A pak se někdy setkáváme s instrumentální, účelovou motivací. Příkladem je falešné oznámením o uložení bomby ve škole, například s cílem narušit fungování instituce a takto zamezit psaní kontrolní písemky. Můžeme se samozřejmě setkat i s dalšími důvody. Za některými případy mohou být i kriminální pohnutky,“ dodala. 

Oproti roku 2018 počet poplašných zpráv vzrostl. V roce 2018 totiž policisté registrovali „pouhých“ 90 šíření poplašných zpráv. Vyřešit se jim podařilo 63 takových případů.

Stres a zkoušky v KFC. Studentům VŠE dochází trpělivost s anonymem

Podle Čírtkové nikdy není jasné, jaký vliv může mít příjem poplašné zprávy. Vždy záleží na obsahu poplašné zprávy a dalších okolnostech. 

„Výmluvným příkladem je asi největší mediální mystifikace z roku 1938. Po odvysílání rozhlasové hry uvěřilo mnoho Američanů, že začala invaze Marťanů. Ale kolik obyvatel skutečně propadlo panice není dodnes jasné,“ popsala psycholožka. 

„Dovedu si představit, že vydařená poplašná zpráva a šeptanda třeba o hrozícím krachu banky může ovlivnit chování jejích klientů. Zrovna tak poplašná zpráva třeba o kontaminaci pitné vody v určité lokalitě může způsobit zmatek a vykupování balené vody,“ doplnila.

V tomto ohledu podle ní šíření poplašných zpráv napomáhá internet a sociální sítě. 

Přestože počet šíření poplašných zpráv, které policisté registrují, oproti předchozím letům klesl, stále to vychází tak, že se během roku šíří poplašná zpráva každý třetí či čtvrtý den. 

Trestný čin šíření poplašné zprávy
Počet Objasněno Spácháno pod vlivem alkoholuSpácháno dětmi Recidivisté
2019 (leden-listopad) 98415613
2018906341210
2017123796831
201616811814851

Zdroj: Policie ČR. 

O tom, jaký je postup při šíření poplašné zprávy, policie z taktických důvodů spíše mlčí. „Policie vždy volí na základě vyhodnocení konkrétního případu a všech jeho okolností adekvátní postupy tak, aby byl pachatel v co nejkratší době vypátrán. Zkrátka každý případ je zapotřebí individuálně posoudit a následně volit jednotlivé prostředky a postupy,“ uvedla Lenka Sikorová z policejního prezidia. 

S ohledem na nahlášení bomby na škole tak například záleží i na způsobu ohlášení, zda telefonicky, přes sociální sítě, či přes e-mail. „Policie disponuje řadou technických vymožeností, které umožňují pachatele anonymních oznámení vystopovat a usvědčit,“ dodal Rybanský. 

Kvůli hrozbě bombou evakuovala policie VŠE:

26. listopadu 2018


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video