"Je třeba vycházet z toho, že neexistuje vnější hrozba pro Českou republiku," prohlásil europoslanec Miroslav Randsdorf pro Haló noviny (11. 8. 2006) druhý den po zmaření příprav na hrozivě vypadající atentáty nad oceánem mezi USA a Velkou Británií.
Je snad Miroslav Randsdorf slepý, hluchý nebo jen zaslepený stranickou ideologií, že nevidí reálný stav? Teroristické skupiny sdružující se pod vlajkou hnutí Hizballáh napadají z jihu Libanonu sever Izraele, vnikají na jeho území a unášejí vojáky, tedy představitele státu. Pákistán zdokonaluje svou jadernou výzbroj. Severní Korea je připravena napadnout Japonsko a americké cíle v Tichomoří.
Komunisté, kteří se nerozpakovali pozvat sovětské, polské, východoněmecké, bulharské a maďarské vojáky, aby stříleli do jejich vlastních lidí, se rozčilují nad možnou přítomností amerických vojáků v Česku.
Přitom Česká republika by spojencům v NATO mohla pomoct při výměně strategicky důležitých informací na poli protiraketové obrany a při varování pomocí senzorů před případným útokem na USA a další členské státy Severoatlantské aliance, jak agentuře ČTK řekl jeden z vojenských expertů.
Myslím, že to za pokus stojí. Nejsem zastáncem politiky Bushova kabinetu v jeho ropném tažení, ale mám na paměti slova bývalé izraelské premiérky Goldy Maierové: Uděláme cokoliv, abychom ochránili naše občany. A tvrdě potrestáme kohokoliv, kdo jim ublíží. A dodávám: Pojďme tomu společně zabránit. Šanci máme.
