Žalobce Máchu obvinil z toho, že nařídil, aby byl farář z Čihoště umístěn do sklepní cely valdické věznice, kde musel strávit několik dní v zimě bez jídla a pití. Poté Mácha údajně faráře zbil obuškem, aby ho donutil k přiznání, že zázrak v čihošťském kostele, kdy se v neděli při adventní mši několikrát ze strany na stranu pohnul kříž na oltáři, sám zinscenoval pomocí vlastnoručně sestrojeného technického zařízení.
Soud dospěl k názoru, že existuje dostatek důkazů, které prokazují Máchovo trestní jednání a které svědčí o vysoké amorálnosti obžalovaného. Mácha podle předsedkyně soudního senátu patřil k těm příslušníkům StB, kteří povýšili cíle této organizace nad práva občanů. Proto se soud neztotožnil s návrhem státního zástupce, který navrhoval pro Máchu pouze podmíněný trest.
V neděli 11. prosince 1949 se v Čihošti poblíž Ledče nad Sázavou v místním kostele při kázání faráře Toufara několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři.
Událost se dosud nepodařilo bezpečně vysvětlit, ale jako nejpravděpodobnější se jeví teorie, že pohyblivý kříž nastražila StB, aby připravila půdu pro proces s církevními představiteli. Krátce po zatčení čihošťského byla totiž zatčena řada příslušníků vysoké církevní hierarchie a mnozí z nich pak strávili dlouhá léta v komunistických žalářích.
Komunistický režim totiž událost v Čihošti vysvětloval jako podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí římskokatlické církve.
Mácha není první příslušník StB odsouzený navzdory svému vysokému věku k nepodmíněnému trestu. Brněnský soud loni odsoudil tehdy 83-letého Jaroslava Daniela k pěti letům nepodmíněně. Bývalý příslušník StB, kterému se přezdívalo Prase či Blonďák, byl odsouzen za týrání vyšetřovaných v letech 1948 až 1950. Daniel však požádal o odklad a do vězení nenastoupil.
