Svolavatel Václav Bureš žaloval magistrát Plzně proto, že podle jeho názoru primátor Rödl nerozhodoval v zákonem povolené třídenní lhůtě a rozhodnutí o zákazu pochodu městem nespadá do jeho kompetence. - více zde
Podle Pavla Rödla postup plzeňského magistrátu splnil účel. "Pochod se nekonal v den, který je pro mnoho občanů velmi citlivým datem," reagoval na rozhodnutí soudu primátor.
Pochod bude, říkají organizátoři
"Spravedlnost existuje," uvedl organizátor zakázaného pochodu Václav Bureš. "V takových případech nerozlišuji mezi primátorem a obyčejným člověkem," dodal.
Organizátoři mohou pochod uspořádat do 30 dnů. V tomto případě stačí, když ho ohlásí den předem a dodrží předem ohlášenou trasu. "Do toho, kdy se pochod uskuteční, vám nic není. Navíc termín ještě nemám," reagoval Bureš.
Primátor Plzně se domnívá, že do budoucna je důležité, aby zákon umožňující svobodu shromažďování nebylo možno zneužít. "V tomto případě šlo o to, že nahlášeno bylo mnohem méně lidí, něž kolik se jich podle dalších informací chystalo do Plzně přijet. Podle hlášení německé policie mířilo do Čech minimálně 300 lidí," vysvětlil Rödl.
Náklady soudního řízení je ochoten zaplatit. "Vzal jsem za své rozhodnutí plnou zodpovědnost a nevyhýbám se ani finančním následkům," dodal primátor.
Proti rozhodnutí je možné do čtrnácti dní podat kasační stížnost. Pokud verdikt vejde v platnost, má Bureš právo do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí uspořádat nové shromáždění.
Akci Bureš nahlásil na obvodní úřad jako Protestní pochod za svobodu slova, prý jako reakci na listopadový zásah policie, která zabránila neonacistům v pochodu bývalým pražským židovským městem. Datum pochodu 19. ledna odpovídalo výročí transportu plzeňských Židů do Terezína v roce 1942. - více zde
Bureš podal spolu se správní žalobou i trestní oznámení na primátora Rödla. Viní ho ze zneužití pravomocí veřejného činitele a pomluvy. V současnosti je prověřuje policie.
