„Věříme, že se to rozjede i na internetu, což zatím lidé využívají málo. Byli jsme teď třeba v Karlových Varech, kde jsme za dva dny nasbírali 600 podpisů. Využíváme také akce, kam přijdou lidé, kteří jsou otevřenější,“ řekl v pátek pro iDNES.cz předseda spolku. Celkově se podařilo vybrat přes 3000 podpisů.
Osamělým politikům chceme získat podporu
Petice podle jeho slov cílela na to, aby se vytvořil tlak na poslance a senátory. „Počítáme tedy, že někdy budeme stát před Sněmovnou i Senátem. Cílem je podpořit dva, tři osamělé senátory a poslance, kteří jsou pro uzákonění eutanazie, aby se toho nebáli a pokračovali. Chceme jim získat podporu,“ pokračoval Hamerský s tím, že oslovování politiků jde ztuha.
„Máme nějakou vágní podporu prezidenta Petra Pavla, který se v kampani vyjádřil, že by podpořil eutanazii, či by ji nevetoval. Trochu se změnila nejvyšší pozice. Miloš Zeman byl proti, i když kultivovaně na své poměry,“ podotkl dále Hamerský.
KOMENTÁŘ: Eutanázie pro děti? Česko by se měla přidat k milosrdným zemím |
Pokud by spolek sehnal 10 tisíc podpisů, tak by návrh projednal petiční výbor Senátu. „Politikům je potřeba připomínat, že to lidi trápí. Ročně zemře skoro 115 tisíc lidí, každý den přes tři stovky lidí. To je obrovská masa lidí, která umírá a ne všichni umírají důstojně, tedy ne v podmínkách, které by si přáli. Česká republika je ateistická, takže by k tomu lidé vstřícní byli, pokud by byly možnosti,“ doplnil Hamerský.
Současně poukázal na jeden z případů. „Zrovna včera (ve čtvrtek, pozn. red.) mi volala paní jestli ji pomůžeme do Švýcarska. To je ale protizákonné a skutečně si nechci jít sednout na dva roky do vězení. Za druhé si to tam musí člověk za nemalé peníze vyřídit sám. Proč by měl člověk umírat v zahraničí?,“ uvedl předseda spolku.
Eutanazii podporuje 73 procent Čechů
Hamerský současně poznamenal, že lidé eutanazii podle průzkumu podporují na 70 procent, mezi politiky však není podpora ani 7 procent. „To je extrém a trochu záhada, proč to je. Alespoň někteří jsou pro otevření diskuze. Věřím, že se nám podaří dostat se k nějaké polovině poslanců, třeba jako manželství pro všechny,“ dodal předseda spolku.
Zhruba v polovině letošního června vydalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) výzkum, ze kterého vyplývá, že uzákonění eutanazie, podporuje většina obyvatel Česka, téměř tři čtvrtiny lidí.
„Bráchu prostě utratili...“ V Kanadě se eutanazie vymyká kontrole |
Podle průzkumu s ním nyní souhlasí 73 procent Čechů, což je nejvíce od roku 2007, kdy se Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) na tuto otázku začalo ptát. Tehdy možnost dobrovolného ukončení života u nevyléčitelně nemocných podporovalo 58 procent lidí. Se zavedením eutanazie nyní nesouhlasí 20 procent Čechů, v roce 2007 bylo jejími odpůrci 28 procent lidí.
Jednotlivé skupiny obyvatel se v názorech na eutanazii výrazně neliší, ale nesouhlas častěji vyjádřili hlavně lidé římskokatolického náboženského vyznání. Průzkum provádělo CVVM letos od 27. března do 22. května. Zúčastnilo se ho 834 obyvatel Česka starších 15 let.
Nikdo nesmí být života zbaven
V Česku zákonodárci už několikrát navrhli zavedení eutanazie, ale Parlament to neschválil. Naposledy v roce 2020 snahu o legalizaci eutanazie, kterou předložili mimo jiné poslanci ANO a Pirátů, vláda odmítla. Tehdy se proti záměru podle předkládací zprávy postavila ministerstva zdravotnictví, vnitra a sociálních věcí a dále Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Česká biskupská konference i zaměstnavatelské svazy. Pouze ministerstvo spravedlnosti k návrhu tehdy zaujalo neutrální stanovisko.
V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Ve většině zemí je eutanazie nezákonná. Jako první ji legalizovalo v roce 2002 Nizozemsko. Mezi odpůrce snahy uzákonit také v Česku usmrcení pacienta lékařem patří i bývalý prezident Miloš Zeman.
Eutanazie? Spíš u nemocných mladých než starých lidí, míní doktorka Holmerová |
„Návrh zákona neuvádí ani základní informace, jakých poskytovatelů se má eutanazie týkat a lékařů jakých odborností, stejně tak podrobněji nevymezuje náležitosti žádosti,“ namítlo tehdy ministerstvo zdravotnictví. Postavilo se i proti tomu, aby výkony spojené s asistovanou sebevraždou byly případně hrazeny ze zdravotního pojištění.
Kritici také poukazovali na nesoulad návrhu s Listinou základních práv a svobod, podle níž každý má právo na život a nikdo nesmí být života zbaven.
Vybrané údaje o eutanazii ve světěEutanazie obecně znamená možnost úmyslně usmrtit na jeho žádost pacienta s nevyléčitelnou nemocí za účelem zkrácení jeho utrpení. Ve většině zemí světa je nezákonná, uznává ji jen málo států: Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Kolumbie, Kanada, Nový Zéland, a od roku 2021 Španělsko. Eutanazii povolují také některé australské státy. Jako první země na světě legalizovalo eutanazii v dubnu 2002 Nizozemsko, letos v dubnu tato země rozšířila možnost podstoupit tuto praxi i na děti ve věku od jednoho do 12 let. Nová pravidla se budou ročně týkat pěti až deseti dětí, jimž nemoc způsobuje nesnesitelné utrpení, není u nich naděje na zlepšení stavu a kterým nemůže přinést úlevu paliativní péče. Belgie, která následovala Nizozemsko také v roce 2002, se v roce 2013 stala první zemí na světě, kde byla legalizována dětská eutanazie bez ohledu na věk. V Lucembursku je eutanazie legální od března 2009 a ve Španělsku od roku 2021. Novozélandský parlament odhlasoval v listopadu 2019 návrh zákona, který by legalizoval eutanazii nevyléčitelně nemocných. Konečné slovo pak měli v roce 2020 v referendu voliči. Eutanazii v současnosti schvalují v Chile, kde příslušný zákon v dubnu 2021 přijala dolní komora parlamentu. Ve Francii je od roku 2005 přípustná pasivní eutanazie, spočívající v odpojení od přístrojů, a nepřímá eutanazie, při níž silné léky tiší bolest a zároveň jako vedlejší účinek urychlují umírání. V Británii je přerušení péče v některých případech povoleno od roku 2002. Asistovaná sebevražda je podle údajů Světového sdružení společností práva na smrt (WFRtDS) nyní legální například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku nebo v některých státech USA a Austrálie. Ve Švýcarsku je asistovaná sebevražda legální již od roku 1942. Země také toleruje nepřímou eutanazii a pasivní eutanazii. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě pacient sám. Zdroj: ČTK |
