Bezpečnostní manažer fotbalové asociace Martin Synecký

Bezpečnostní manažer fotbalové asociace Martin Synecký | foto: Profimedia.cz

Padl další rozsudek v kauze, která se týká fotbalového exšéfa Pelty

  • 3
Soud vynesl další rozsudek v kauzách kolem bývalého fotbalového šéfa Miroslava Pelty. Před soudem stanul Martin Synecký, bývalý bezpečnostní manažer reprezentace, který měl podle policie prozradit Peltovi, že má v kanceláři odposlouchávací zařízení.

Podle čtvrtečního nepravomocného rozhodnutí soudu Synecký nespáchal trestný čin a případ postoupil Národnímu bezpečnostnímu úřadu, který má rozhodnout o tom, zda se Synecký dopustil přestupku.

Na vyzrazení informace upozornil policisty jiný odposlech. Záznam pořízený v bytě využívaném Peltou na Senovážném náměstí. Tady informovoval bývalou náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou o tom, že je odposloucháván a že i ví, kdo mu zařízení do kanceláře dal. Podle Pelty mu to prozradil jeho bezpečnostní manažer. „Když mu dávám 100 tisíc měsíčně, aby mi to neřekl,“ uvedl Pelta.

Synecký je bývalý policista a byl požádán policií o spolupráci. Na základě povolení státního zastupitelství měl umístit odposlech u Pelty v kanceláři. „Policie ho poučila o tom, že se jedná o utajované skutečnosti,“ řekl včera u soudu státní zástupce Jan Krestýn.

Syneckého viní obžaloba z ohrožení utajované informace, za což mu v případě odsouzení hrozí až osmileté vězení. Národnímu bezpečnostnímu úřad (NBÚ) mu může udělit až pětimilionovou pokutu. Podle soudkyně Heleny Kutzlerové Synecký o zařízení Peltovi pravděpodobně opravdu řekl.

„Informace, které měl Pelta nemohl získat od nikoho jiného,“ uvedla soudkyně. Věděli to jen policisté a on. Nemělo to však podle ní takový dopad, aby ho bylo možné odsoudit za zločin. „Soud musel v dané věci uvážit charakter, význam, smysl a stupeň utajení uvedené informace,“ uvedla. Podle soudkyně by odsouzení Syneckého mohlo vést k absurdní situaci. Peltovi, kterého policie odposlouchávala hrozí maximálně pětiletý trest, Syneckému osmiletý. Za přestupek mu hrozí pokuta až 5 milionů.

Státní zástupce Jan Krestýn s rozhodnutím Kutzlerové nesouhlasí. Podal proti němu stížnost, kterou se bude zabývat pražský vrchní soud. „My považujeme jednání za trestný čin, nikoli za přestupek,“ řekl po skončení jednání novinářům. V závěrečné řeči navrhoval potrestat Syneckého dvouletým podmíněným trestem s tříletým odkladem.

U soudu včera vypovídal druhý muž českého fotbalu Roman Berbr. Narozdíl od bývalého předsedy Pelty, výpověď neodmítl. Ve výpovědi přiznal, že v kanceláři zařízení hledal a že mu Pelta řekl, že Syneckého podezřívá, že spolupracuje s policií. „Šel jsem za Syneckým a ptal jsem se ho na to.“

Soud odblokoval majetek stíhanému Janstovi, Peltův zůstal zajištěný

Bližší podrobnosti si prý už nepamatuje. „Byla to marginálie. Je normální si rok a půl staré záležitosti nepamatovat,“ řekl Berbr. Nalezené zařízení prý nechali ležet v kanceláři. S tím, že je nahráván kalkuloval Berbr podle výpovědi od začátku. „S tím v tomto státě počítáte od prvního dne. Chtěli slyšel něco, co by pro ně bylo zajímavé, ale byla to běžná porada,“ uvedl Berbr.

První rozsudek padl už v květnu. Nejvyšší správní soud potrestal soudkyni Sylvu Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent za to, že rozhodovala spor Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Z případu se nevyloučila, i když měla dříve důvěrný vztah s Peltou.

Všechny případy souvisí s dosud neuzavřenou kauzou sportovních dotací. Policie v ní stíhá kromě bývalého předsedy fotbalové asociace Pelty a Kratochvílové také někdejšího ředitele odboru ministerstva školství Zdeňka Břízu, předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu a generálního sekretáře ČUS Jana Boháče. Obviněny jsou i Fotbalová asociace ČR a Česká unie sportu. Pelta strávil měsíc ve vazbě, odkud byl propuštěn na začátku června, a je vyšetřován na svobodě. Ve vazbě rezignoval na funkci předsedy FAČR.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video