"Vedení Pardubického kraje vždy deklarovalo nesouhlas se zavedením regulačních poplatků, postrádalo jejich opodstatněnost a smysl. Úhradu poplatků za pacienty formou darů kraj vždy považoval za dočasné sociální opatření," stojí v tiskové zprávě.
Pardubický kraj údajně očekával, že poslanci povinnost pojištěnců platit regulační poplatky zruší. Vzhledem k povolební situaci ale podle radních poslanci zřejmě v nejbližší době tento problém nevyřeší, proto se rozhodli k tomuto kroku.
"Jednohlasně jsme odsouhlasili, že pozastavíme proplácení regulačních poplatků do doby nejbližšího zastupitelstva, které má hlavní slovo," řekla MF DNES krajská radní pro zdravotnictví Markéta Tauberová s tím, že odmítá možnost, že by za rychlé zrušení darovacích smluv mohl nedostatek peněz v krajském rozpočtu.
Už dříve sociální demokraté naznačovali, že když nesestaví vládu, proplácení možná skončí. Výsledek voleb ČSSD příliš šancí na vládnutí nedává (čtěte: Kraje možná přestanou proplácet regulační poplatky, připustil Rath).
Méně papírování a více peněz pro nemocnice
Minulý rok stály poplatky Pardubický kraj přes 34 milionů korun. Bylo to 48 procent ze všech poplatků, které se v období od února do konce prosince, kdy kraj úhrady formou daru zavedl, vybraly. Kraj měl vloni na poplatky vyhrazeno 67 milionů korun, letos počítal prozatím se 17 miliony.
Nemocnicím tak nyní odpadnou nejen starosti s agendou kolem darovacích smluv, které k proplácení využívaly, ale začnou opět získávat peníze na svůj rozvoj.
"Zrušení poplatků vítám. Můžu propustit dvě pracovní síly, které jsme museli zaměstnávat kvůli proplácení zdravotnických poplatků. Doufám také, že tím kraj získá peníze, aby mohl sanovat nemocnice," řekl ředitel litomyšlské nemocnice Libor Vylíčil.
Evropská komise: Proplácení je diskriminační
Proplácení zdravotnických poplatků kraji se řešilo i na půdě Evropské komise (EK). Ta to označila za diskriminační.
O neformálním stanovisku Bruselu novináře informoval první místopředseda českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom, který se zástupci komise jednal. Podle EK, která v Evropské unii dohlíží na dodržování norem, může proplácení poplatků představovat nedovolenou veřejnou podporu.
Podle Broma komise navrhla dva možné způsoby řešení, které by byly v souladu s pravidly veřejné podpory.
"Buď hradit poplatky ve všech zdravotnických zařízeních bez ohledu na zřizovatele, anebo tyto poplatky neproplácet vůbec. Je pouze na jednotlivých krajských reprezentacích, jak se s danou věcí dále vypořádají. Jak se EK postaví k dosavadní praxi, ovšem zatím není jasné," cituje ČTK Broma.
POPLATKY A PROPLÁCENÍZdravotnické poplatky začaly kraje platit za pacienty vloni v únoru. Zvolily různé způsoby proplácení - někde pacient podepíše darovací smlouvu a poplatek neplatí, jinde zaplatí a kraj mu peníze až na základě vyplněné žádosti proplatí zpětně. Liší se i hrazené poplatky, někde hradí kraj všechny poplatky - za ošetření u lékaře, recept, hospitalizaci nebo ošetření na pohotovosti, jinde jen některé. Ministerstvo vnitra kvůli proplácení zahájilo s kraji správní řízení. Podle vnitra je tento postup v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Regulační poplatky zavedl bývalý ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek. Systém byl od té doby upraven. Nyní se platí 30 korun v ambulanci a za položku na receptu, pokud je lék levnější než 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a za pohotovost 90 korun. Osvobozeny jsou děti do 18 let. Snížil se jim navíc ochranný limit z 5 tisíc korun na 2 500 korun, stejně jako lidem nad 65 let. |
