Nyní osmasedmdesátiletý Jaroslav Nosál byl propuštěný v roce 1970, kdy učil na základní škole v Neratovicích. Čistka na něj dopadla kvůli článkům a vystupování v době Pražského jara i po invazi vojsk Varšavské smlouvy. "Snažili se, abych si posypal hlavu popelem a kál se, což jsem neudělal," řekl iDNES.cz.
Devět měsíců mu poté trvalo, než si našel alespoň práci skladníka v Mototechně. Spokojit se však musel s polovičním platem, než jaký dostával ve škole.
Bývalý kantor vede Svaz učitelů a školských pracovníků postižených z politických důvodů, který o odškodnění usiluje už od roku 1990. Nyní vyhozeným učitelům dává naději nařízení vlády, jež je právě v připomínkovém řízení.
"Jde o nápravu křivd, jejichž řešení bylo v posledních letech neustále odkládáno. Jejich řešení se přitom týká většinou osob v pokročilém věku, které by se v případě odložení realizace návrhu nemusely vyplacení jednorázové náhrady dočkat," píše se v důvodové zprávě návrhu.
Odškodnění už dostala část vysokoškolákůStejnou částku 100 tisíc korun už v předchozích letech dostalo necelých tisíc lidí, kteří byli v letech 1948 až 1956 kvůli politickým důvodům vyloučeni z vysokoškolského studia. |
Materiál vypracovaný Ministerstvem školství počítá s tím, že o odškodné budou moci žádat učitelé základních, středních a vysokých škol, kteří byli z politických důvodů vyhozeni mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Podmínkou je, že rozhodnutí o jejich vyloučení bylo zrušeno polistopadovým zákonem o mimosoudních rehabilitacích.
Žádat o odškodnění má být možné v průběhu příštího roku. Nárok bude posuzovat Ministerstvo školství. Svaz odhaduje, že se přihlásí zhruba 500 lidí (velká část učitelů už zemřela), podle resortu to může být až dvojnásobek. Na odškodnění budou mít nárok jen přímo perzekvování kantoři, ne jejich dědicové.
Nosál věří, že vláda aktuální návrh schválí. "Samozřejmě to velmi vítáme. Mělo to být řešeno dávno, ale lépe pozdě než nikdy. Ti lidé si to skutečně zaslouží. Jde o určitou symboliku, že existuje snaha o spravedlnost," uvedl.
Návrh zákona na odškodnění propuštěných kantorů se naposledy objevil v roce 2006, poslanci jej ale zamítli. Nařízení vlády na rozdíl od zákona neschvaluje parlament, ale pouze kabinet.
Školství za vlády KSČ nuceně opustilo až 20 tisíc učitelů
Školy muselo podle Nosála během vládnutí jedné strany opustit celkem 18 až 20 tisíc učitelů. Komunisté se zaměřili na kantory proto, že měli obavy z jejich vlivu na žáky. První velká vlna vyhazovů nastala hned po roce 1948 a v 50. letech, druhá po roce 1968. Vyloučením se trestala kritika režimu, nevyhovující rodinný původ či náboženské vyznání.
"Já jsem byl vyhozen ve školním roce 1969/1970," uvedl pro iDNES.cz František Zimáček ze Zlína, který po nuceném odchodu ze školství pracoval jako silniční dělník, řidič nákladního auta a pět let vykládal vagony.
Najít práci po vyhazovu ze školy bylo velmi obtížné. S problémy se potýkali i manželé a děti kantorů. Někteří učitelé raději emigrovali. "Spousta kolegů opustila své bydliště, protože na menším městě byl pronásledovaný učitel daleko více viditelný, asi jako kominík na sněhové pláni," líčí Nosál.
Čistky ve školách byly řízené centrálně a měly je na starosti okresní či krajské národní výbory. "Záleželo, jak byli ředitelé škol a úředníci na okresech agilní a snaživí. Někde to odskákali i kolegové, kteří by v jiném okrese prošli. Byla snaha vyhozením určitého množství učitelů zastrašit ty ostatní," uvádí Nosál, který po roce 1989 působil v Ústřední rehabilitační komisi ministerstva školství.
Mnoho dalších učitelů sice tehdy ve školství zůstat mohlo, ale čelilo šikaně. Nesměli učit některé předměty, byli překládáni do škol v jiné části země či podrobováni častým kontrolám inspekce.
