Už první policejní kroky kolem Janouška vzbuzují ohromné podezření. Všichni víme, jak policie nakládá s opilci, kteří mají víc než dvě promile, ujedou od nehody, úmyslně ohrozí na životě svou oběť a ještě i pěšky pak prchají před muži zákona.
S Janouškem tak nenaložili. Nikdo policistům neuvěří, že jednali podle zákona a podle zdravého policejního rozumu. Vypustili z cely stovky milionů, aby ty miliony mohly pracovat ve prospěch podezřelého, dnes i obviněného. A miliony, jak všichni víme, jsou dobří pracovníci.
Pod koberec
Stát má problém. Možná jeden z nejvážnějších za celé dvacetileté dějiny novodobé demokracie. Výše uvedení pánové jsou podezřelí z hodně vážných zločinů. Stát, rozuměj jeho orgány, je podezřelý mnohem závažněji. Se zločiny páchanými jednotlivci si demokratický stát poradit umí. Jak si bude umět poradit sám se sebou, bude hlavním tématem příštích týdnů a měsíců.
Státní mechanismus je poškozen, a pokud skutečně dojde k jeho léčbě, bude to léčba, která jím otřese. Poslední kauzy patrně už koberec nezakryje. Zakryl už hodně, další kauzy už se pod něj nevejdou. Demokratický stát to dopracoval tak daleko, že v nedělní televizní debatě nejrozumněji mluví předseda komunistů.
Připomeňme jeho argumenty: Buďto BIS pět let tajila ty vážné nahrávky, pak má být zdecimována a její činitelé přísně ztrestáni. Nebo je dala, jak jí to ukládá zákon, předsedovi vlády a prezidentovi, kteří je dali do zásuvky. To by bylo ještě vážnější. Možná však nahrávky z BIS nepocházejí, možná je nahrál v ABL dnes významný člen koalice Bárta. Nebo je koupil - buďto od BIS, nebo, hrůza, od někoho z vlády. Kolik dalších nahrávek má? Budou hrát stejnou roli jako pověstné archivy StB?
Žádná z těchto možností není dobrá. Všechny zavánějí pohrdáním zákony, možná spiknutím, určitě plánem na vydojení státní kasy, jak to popsal Bárta ve svém slavném už projevu, který nikdo dodnes neoznačil za spiknutí proti státu, ačkoliv to spiknutí proti státu je.
Mazání medu
Pozor na med kolem úst. Budou s ním operovat politici - jako se zbraní proti jiným politikům. Zlatoústý Sobotka už s tím začal. Dělá však dojem, že sto milionů spadlých z nebe do aktovky levicového předsedy vlády Grosse neexistovalo.
Ale Grossovo zázračné zbohatnutí je stejný zázrak jako zbohatnutí těch dnešních es, kterým se nesprávně říká lobbisti, ačkoliv jde jen o čachráře s kulatými státními razítky. Jmenovat by se měli razítkáři, z razítek plyne jejich bohatství. Čeká nás mlžení či odkládání.
Už teď nás varují, že Janouškovo opilství se může řešit měsíce, prý i léta. Bigotní a krkolomné výklady zákonů mohou celou věc zmrazit jak brouka v ledu. Už teď nám vykládají, že Janouška pustili, protože s policií spolupracoval, a proto k zadržení nebyly důvody. Ale zadržet ho měli především proto, aby se jeho miliony nepokusily přeměnit celý případ v jakousi lapálii, v níž svědci ztratí paměť, záznamy z kamer omylem zmizí a hlavní motiv bude, že neopatrná paní skočila nešťastnou náhodou přepracovanému podnikateli pod kola. Rodině postižené ženy dali policejní ochranku, aby ji chránila před Janouškem. Sami tak říkají, že důvod k vazbě byl a že útok milionů se dá očekávat.
Čekání na gigola
Ale kdo to bude všechno otvírat? Kdo se postaví razítkářům a jejich politikům? Kdo otevře zločiny, které poškodí jeho politickou stranu? Platí u nás krátkozrakost, lžeme teď, tutlejme špínu teď, nehleďme, co bude zítra. Najde se statečný politik, který téma očisty, vyšetřování, soudů a trestů skutečně zvedne?
Jistě, systém politických stran by to poškodilo, ale stát by se mohl dočkat obnovené důstojnosti a očisty. Ale co platí u nás víc - důstojný stát, nebo soukromé miliony zašité ve spolehlivé cizí bance? Hořekovali jsme na těchto stránkách novin už mnohokrát. Víme, že naše hořekování je razítkářům jen pro smích.
Poslední velkolepý pokus o očistu poměrů pocházel z dílny ABL. Strhl voliče, přilákal je efektním heslem o dinosaurech a korupci. Výsledek byl hořký. Úpadek politiky do hlubin hodných nějakého nešťastného afrického pašaliku. Co dál bude? Komu voliči ještě uvěří? Nějakému dalšímu politickému gigolovi? Nebo se obrodí obě velké politické strany? Předhodí bezmála půl své generality, té staré i nové, soudům a kriminálům? Nebo vstane nějaký prorok obratnější než Bárta a sám slízne celou mocenskou smetanu?
