(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Hobby.cz

Zákon zpoplatní dešťovou vodu, nová pravidla mohou zvýšit cenu stočného

  • 740
Od Nového roku začne platit zákon, který vyžaduje měření nevyčištěné odpadní vody tekoucí do řek. Podle Oldřicha Vlasáka, ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, mohou být změny jen kosmetické, ale také může stočné v průběhu pár let podražit až o desítky procent. Vše záleží na výkladu nového zákona.

Na začátku je pár pro laika nenápadných změn ve vodním zákoně, který začne platit od Nového roku. Na konci může být i citelné zvýšení stočného. O kolik, to si zatím nikdo netroufá v konkrétních číslech odhadnout.

Může za to fakt, že podle zákona se stane odpadní vodou i voda, která dosud za odpadní považována nebyla. Ta, která přeteče z kanalizace při prudkých deštích.

Odhady provozovatelů je třeba brát s nadhledem. Bohužel oficiální analýza toho, jaký bude mít nová legislativa vliv na výši stočného, není. 

„Takovým odhadem momentálně nedisponujeme, jelikož se nejednalo o vládní návrh, který by prošel klasickým procesem včetně posouzení dopadů navrhované regulace, ale o poslaneckou iniciativu. Jednalo se navíc o novelu zákona v gesci ministerstva životního prostředí,“ odpověděl na dotaz, jak nová legislativa ovlivní výši stočného, mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. 

Právě ministerstvo zemědělství výši stočného podle nákladů na kanalizaci a čištění vody stanovuje. Na ministerstvu životního prostředí jsou v rozporu s Vlasákem, důvod pro růst stočného nevidí. V porovnání s ostatními náklady infrastruktury, která ročně vybere 16 miliard na stočném, budou podle mluvčího ministerstva Ondřeje Charváta minimální. „V minulých deseti letech ke zpřísnění požadavků nedošlo, přesto došlo k nárůstu stočného o desítky procent,“ dodává Charvát. SOVAK nesouhlasí, roční náklady podle něj budou v řádu miliard.

Přímo do řek

Potenciál zasáhnout peněženku každého obyvatele Česka má změna v tom, co vše zákon považuje za odpadní vodu. Podle nového zákona je nově za vodu odpadní považována i taková, která vyteče nevyčištěná z kanalizační sítě. To se po každém větším dešti až na výjimky týká všech kanalizačních sítí v Česku. Ty totiž spolu se splašky odvádějí i vodu dešťovou. 

Kapacita stok, kterými se splašky odvádějí, není neomezená, a tak jsou na nich vybudovány takzvané odlehčovací komory, ze kterých se přebytek vypouští přímo do řek. Podobné pojistky jsou také před čistírnami odpadních vod. Kdyby přítok vody překročil kapacitu čistírny, „vypláchl“ by i mikroorganismy, které vodu čistí, a čistírna by přestala fungovat.

Začne platit zákon, který vyžaduje měření nevyčištěné odpadní vody tekoucí do řek. Ministerstvo životního prostředí se s vodohospodáři shodne na tom, že bez bez odlehčovacích komor, ze kterých teče nevyčištěná voda z kanalizace ven, to nejde. Vyčítá jim ale, že si vůbec nelámou hlavu, kolik jí je.

„Podíl vyčištěných vod v porovnání s objemem vod, které během srážek přivádí kanalizace, je velmi nízký,“ upozorňuje Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí s tím, že část z nich před výtokem z kanalizační sítě neprojde ani mechanickým čištěním, které by splašky naředěné dešťovou vodou zbavily nejhrubších nečistot.

„Kvalita vodních toků se nelepší a nebo zhoršuje, přestože se postupně zlepšuje kvalita vypouštěných vyčištěných vod,“ vysvětluje Charvát, proč novou právní úpravu považuje za důležitou.

Sucho už není jen hydrologické, ale socioekonomické

Nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability celého systému.

Extrémně nízký stav vody na přehradě Hracholusky odhalil na Vranově bývalou...

„V prvním kroku jde především o zjištění stavu, tedy o monitoring množství odpadní vody, která místo v čistírně skončí přímo ve vodním toku. A také o parametry těchto vod,“ dodává.

Podle Oldřicha Vlasáka měření samo o sobě objem vypouštěné vody nezmenší, bude ale drahé a přinese s sebou řadu technických komplikací, na řadě míst podle něj bez velkých zásahů z technických důvodů měřit vůbec nepůjde.

Zvýšit kapacitu kanalizačních sítí a čističek, která by umožnila vyčistit větší množství vody při deštích, by znamenalo obrovské náklady. Objemy vody, které kanalizací tečou za deště, jsou prostě příliš veliké. „Ano, u čistíren odpadních vod by se daly vybudovat dešťové zdrže, které by za deště zachytily větší objemy. Nepochybně by to zlepšilo kvalitu vody v řekách. Stálo by to ale miliardy a ne všude by to bylo reálné,“ míní Vlasák. Třeba už proto, že v centrech měst na ně není místo. 

Na ministerstvu životního prostřední si ale myslí, že třeba právě nádrže na zachycování dešťové vody před čistírnou by pomohly. „Je jasné, že všechny existující způsoby řešení jsou v porovnání se stávajícím stavem pro provozovatele nevýhodné a tudíž až na výjimky nemají zájem o jejich realizaci, a to ani s dotační podporou,“ odmítá argumenty provozovatelů kanalizačních sítích Charvát.

Příprava pokulhává

Jak drahé to bude? V plzeňských vodárnách například odhadují cenu měřidel na investici v intervalu od 50 do 300 tisíc korun na jedno místo. „Je to ale velmi hrubý odhad,“ říká mluvčí Dana Veselá. Další náklady budou za provoz, poplatky i rozbory. Jestli by mohly ovlivnit výši stočného, o tom si v Plzni netroufají ani spekulovat, byť vodní zákon vstoupí v platnost už za několik dní.

Spláchnutím to začíná

 Podívejte se do největší čističky u nás

... co už se dá nazvat vodou.

Zda mají pravdu ministerští úředníci, nebo vodohospodáři, se na účtech za stočné ukáže až zhruba za dva roky. Pro odlehčovací komory, které brání tomu, aby přívaly dešťové vody poničily kanalizační síť, dostali vodohospodáři dvouletý odklad.

Od ledna nový zákon platí zatím pro čistírny. Ty teď zápasí s administrativou – od ledna by měly mít nově od vodoprávního úřadu povolení k vypouštění odpadních vod. Jenže získat takové povolení trvá měsíce. Podle ministerstva měly času dost, od přijetí zákona uplynulo šest měsíců. Zároveň ale připouští, že teprve na počátku prosince putovaly na vodoprávní úřady pokyny, jak tyto žádosti vyřídit.

Povolení k vypouštění odpadních vod podle dosud platných vyhlášek musí obsahovat informaci o tom, kolik a jak znečištěné vody bude vypouštěno. A to se u stok, které se plní jen při dešti, dopředu říci nedá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video