Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvVůz s vakcínou podle informací České televize překročil hranice dvě hodiny po půlnoci, její přepravu ze své továrny v belgickém Puursu zajistil výrobce a v Česku ji doprovázela vojenská policie.
Z přechodu v Rozvadově zamířila kolona podle České televize na ruzyňské letiště a poté do Motola, kde převzal vakcínu ředitel Miloslav Ludvík a jeho tým. Při přepravě bylo nutné dodržet předepsanou teplotu minus 70 stupňů Celsia.
Vakcíny zamíří v Praze do Všeobecné fakultní nemocnice, Ústřední vojenské nemocnice a Nemocnice Na Bulovce, a to v pozdně odpoledních hodinách. V Motole podle Ludvíka zůstane 1975 dávek, které nemocnice plánuje podat vybraným zaměstnancům a pacientům léčebny dlouhodobě nemocných.
Vakcína dorazila do Česka |
V moravské metropoli pak část převzali ve Fakultní nemocnici Brno. Tři tisíce vakcín zůstanou ve FN Brno. „Dva tisíce pak předáme Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Očkovat se budou v první řadě zdravotníci, pacienti i senioři v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Jako první se v neděli nechá očkovat ministr zdravotnictví Jan Blatný a vedení nemocnice. V pondělí pak další zaměstnanci a senioři,“ přiblížil ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvJana Merxbauerová z Fakultní nemocnice Motol sdělila, že do dalších nemocnic se budou vakcíny převážet ještě v sobotu. „Bohužel bližší informace vám říci nemůžu,“ řekla s odkazem na pokyn od ministerstva zdravotnictví. Doplnila, že v Motole se s očkováním začne v neděli v osm hodin ráno.
9750 vakcín @Pfizer dorazilo dnes ráno do pražského Motola. Večer bude část rozvezena do @uvn_praha, VFN a @NaBulovce. Polovina dodávky směřuje do @FNBrno a FN u sv. Anny v Brně. Očkování začne zítra https://t.co/Bhz2qB2zY7
Náklad hlídala vojenská policie
Celý převoz doprovází bezpečnostní opatření. „Již od hranic s Českem bude mít vakcína ochranu. A to jak část, která zůstane v Praze, tak ta, která pojede do Brna,“ popsal dříve premiér Andrej Babiš.
Imunoložka: Vakcinace na covid má smysl, i když se naočkuje jen třetina |
Tyto klíčové nemocnice mají tu výhodu, že disponují speciálními mrazáky, ve které může být vakcína uskladněna. Ta totiž musí být uchována při teplotě minus sedmdesát stupňů Celsia. Třeba v Motole dokonce tento týden ještě další speciální mrazák dokoupili, stejně tak ve Fakultní nemocnici Brno.
Tyto mrazáky jsou však třeba až při delším skladování vakcíny. Po dobu třiceti dní mohou zůstat v termoboxech, které firma Pfizer pro očkovací látku speciálně vyvinula. A do třiceti dnů by měly být tyto první dávky dávno vyočkované. „Přijedou dva termoboxy, deset krabic. Je to celkově 9 750 dávek,“ řekl v neděli Babiš.
V dalším týdnu by pak mělo dorazit asi 19 500 dávek, v lednu pak dalších asi 320 tisíc. Ještě do konce roku by se druhá várka měla dostat i do zbytku republiky. „Pokud se podaří ten závoz ve dnech 28. nebo 29. prosince, dostanou se první vakcíny do všech krajů,“ řekl v pondělí ministr zdravotnictví Jan Blatný.
23. prosince 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvZdravotníci, senioři, ale i premiér
Nic tedy nebrání tomu začít očkovat. A také se tomu tak v neděli kolem osmé hodiny ranní stane. První naočkovaní budou kromě premiéra Andreje Babiše či ministra zdravotnictví Jana Blatného především zdravotníci z očkujících nemocnic, kteří se starají o covidové pacienty.
Vláda má již ze zmíněných šesti nemocnic seznamy, komu bude vakcína podána. „Zájem je ve fakultních nemocnicích velký. Ve Fakultní nemocnici Brno má zájem dva tisíce zaměstnanců, Bulovka tisíc a tak dále,“ vyjmenoval Babiš.
Pfizer vyjde na více než 300 korun za dávku, pak dorazí i vakcína za 50 |
Kromě toho ale na vakcínu v první vlně dosáhnou třeba i senioři ze spřízněných pečovatelských domovů, třeba Ústřední vojenská nemocnice počítá s tím, že bude očkovat i klienty Domova Vlčí mák, mezi kterými jsou především veteráni z druhé světové války.
A až bude vakcín více, dojít by mohlo i na zbytek populace. Podle pondělního vyjádření ministra zdravotnictví Blatného spustí vláda jakýsi rezervační systém podobný tomu, který uplatnila i u plošného antigenního testování. „Předpokládáme uvolnění vakcín pro možnost objednat se i pro širší veřejnost od února,“ řekl Blatný s tím, že i zde bude preferovaná riziková kategorie, při rezervaci vakcíny se proto bude systém dotazovat na sadu kritérií, podle kterých žadatele zařadí do první či druhé skupiny.
Jak vakcína funguje
Vakcínu, která v sobotu dorazila, společně vyvinuly firmy Pfizer a BioNTech. Evropská komise její užití schválila v pondělí poté, co ji jako bezpečnou a účinnou vyhodnotila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). V Česku má látka registraci na rok, případně ji lze prodlužovat, sdělil Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Vakcína se podává lidem starším šestnácti let ve dvou dávkách v rozmezí nejméně jedenadvaceti dnů. Funguje na principu technologie mRNA. Ta je jedinečná mimo jiné tím, že neobsahuje přímo daný virus jako předchozí generace vakcín a není u ní tedy žádné riziko, že by u očkované osoby vyvolala dané onemocnění.
Technologie mRNA se dá popsat jako nosič informace s pokynem pro diferenciované svalová, kožní a specializované imunitní buňky, aby vyrobily kousek takzvaného spike proteinu, což je výstupek na povrchu viru, kterým tento zachycuje lidské buňky. „Protože se vyrobí jen část spike proteinu, nemůže očkované osobě uškodit, ale i tato malá část je schopna vyvolat u očkovaného nejen tvorbu protilátek proti covid-19, ale indukovat komplexní imunitní odpověď, a tím očkovaného chránit před onemocněním,“ uvádí Státní zdravotní ústav.
Pfizer varuje před vedlejšími příznaky své vakcíny. Přirozené, říká lékař |
Právě mRNA vakcíny by do budoucna mohly znamenat i revoluci v prevenci onkologických onemocnění. A protože mRNA obsažená ve vakcíně nikdy nemůže vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo reagovat s DNA očkované osoby, nemůže ani její DNA nijak měnit nebo upravovat, jak tvrdí některé dezinformace šířící se po internetu.
Vakcínu mohou provázet u některých lidí alergické reakce. Při testech také trpělo únavou přes 60 procent očkovaných. Bolest hlavy zaznamenalo 55 procent testovaných. Téměř 40 procent trpělo bolestí svalů, přes 30 procent trápila zimnice. Bolesti kloubů postihly přes 23 procent lidí, horečka 14 procent. Vyskytl se i otok a zarudnutí v místě vpichu, malátnost či lymfadenopatie neboli zvětšení uzlin.
