Stát totiž do těchto dvou největších tuzemských ústavů nechce sypat další peníze a rychlý prodej je nejlevnějším řešením, jak finanční situaci těchto bank stabilizovat. "Představa, že tyto banky budeme sanovat, je představa zděděná z minulých dob. Všichni víme, jak to dopadlo, a nemáme zájem v takové politice pokračovat. Máme zájem na tom, tyto banky privatizovat do roku 2000," řekl minulý týden premiér Miloš Zeman.
"Vidíme, že se vláda snaží privatizaci urychlit a přestává hovořit o horizontu roku 2000. K tomu ji nutí právě problémy bank," domnívá se Milan Polášek z ING Barings. Bankovní analytici soudí, že stát by se měl svých podílů v Komerční bance a ve spořitelně zbavit ještě dříve než na přelomu tisíciletí. "Jestliže stát nechce do velkých bank dál pumpovat peníze, musí je rychle prodat," soudí Martin Nejedlý z Wood & Co. "Pokud vláda nebude rychle privatizovat, bude muset banky pravděpodobně sanovat, což sníží cenovou marži při jejich prodeji.
Současná doba je mimořádně špatná, což se může projevit i na ceně," říká bývalý ministr financí Ivan Pilip. "Dvě banky tohoto rozměru prodávat souběžně ještě zvyšuje nabídku na trhu, který má problémy," podotkl bývalý ministr s tím, že by postup mohl výrazně srazit cenu privatizačních podílů. "Na druhé straně situace českých bank je taková, že s největší pravděpodobností bude vyžadovat kapitálové posílení. To má dopad na saldo příjmů a výdajů státu v souvislosti s bankovní privatizací. Proto zpomalení není na místě," řekl Pilip.
"Cena je podle mě to poslední, o co v této chvíli jde, i když bude nižší, než se předpokládalo třeba ještě před rokem či dvěma," řekl Martin Vojta z Patria Finance.
Rychlý prodej však nemá jen samé zastánce. Petr Prosker z firmy Atlantik FT je však v radikálních soudech opatrný: "Není nutné, aby stát pumpoval do bankovnictví peníze. Například Komerční bance by pomohlo, kdyby se její špatné úvěry oddělily do zvláštní dceřiné společnosti a na její závazky by stát poskytl garance," míní Prosker. V současné chvíli je podle něho to nejnešťastnější období pro privatizaci bank. "Je možné, že spořitelna bude koncem roku pod kapitálovou přiměřeností, a potom se ukáže, že v tomto stavu ji nikdo nechce," řekl Prosker.
"Vidíme, že se vláda snaží privatizaci urychlit a přestává hovořit o horizontu roku 2000. K tomu ji nutí právě problémy bank," domnívá se Milan Polášek z ING Barings. Bankovní analytici soudí, že stát by se měl svých podílů v Komerční bance a ve spořitelně zbavit ještě dříve než na přelomu tisíciletí. "Jestliže stát nechce do velkých bank dál pumpovat peníze, musí je rychle prodat," soudí Martin Nejedlý z Wood & Co. "Pokud vláda nebude rychle privatizovat, bude muset banky pravděpodobně sanovat, což sníží cenovou marži při jejich prodeji.
Současná doba je mimořádně špatná, což se může projevit i na ceně," říká bývalý ministr financí Ivan Pilip. "Dvě banky tohoto rozměru prodávat souběžně ještě zvyšuje nabídku na trhu, který má problémy," podotkl bývalý ministr s tím, že by postup mohl výrazně srazit cenu privatizačních podílů. "Na druhé straně situace českých bank je taková, že s největší pravděpodobností bude vyžadovat kapitálové posílení. To má dopad na saldo příjmů a výdajů státu v souvislosti s bankovní privatizací. Proto zpomalení není na místě," řekl Pilip.
"Cena je podle mě to poslední, o co v této chvíli jde, i když bude nižší, než se předpokládalo třeba ještě před rokem či dvěma," řekl Martin Vojta z Patria Finance.
Rychlý prodej však nemá jen samé zastánce. Petr Prosker z firmy Atlantik FT je však v radikálních soudech opatrný: "Není nutné, aby stát pumpoval do bankovnictví peníze. Například Komerční bance by pomohlo, kdyby se její špatné úvěry oddělily do zvláštní dceřiné společnosti a na její závazky by stát poskytl garance," míní Prosker. V současné chvíli je podle něho to nejnešťastnější období pro privatizaci bank. "Je možné, že spořitelna bude koncem roku pod kapitálovou přiměřeností, a potom se ukáže, že v tomto stavu ji nikdo nechce," řekl Prosker.
