"Výlet do Vídně v červenci 1989 byl pro mne jeden z nejkrásnějších zážitků mého tehdejšího života," píše Nohavica. Do Rakouska se prý těšil mimo jiné proto, že se tam měl setkat s Karlem Krylem, člověkem, "jehož písně tak obdivoval", a chystal se mu říct, jak si ho váží.
Sen se mu splnil, na vídeňském koncertu si pozval Karla Kryla na pódium. Po návratu z Vídně si Jarka Nohavicu pozvala na výslech StB. Podle protokolu hudebník nahlásil estébákovi, že Kryl není spokojený s prací ve Svobodné Evropě, že má komplex ze své malé postavy a že není bohatý, protože nevlastní ani auto.
Nohavica ale nyní tvrdí, že ne vše, co je v protokolu, skutečně řekl. "Když jsem těmi šesti žlutými stránkami z archivu StB poprvé nevěřícně listoval, pochopil jsem, jak hluboký a bezedný je močál naší minulosti," píše na svém webu, kde také zveřejnil fotokopie zprávy, kterou o schůzce s ním sepsal kapitán StB Liberda.
V obhajobě pokračuje Nohavica svým literátským stylem:
"Co tady dnes někomu vysvětlovat, co jsem řekl, co jsem neřekl, na co jsem odpověděl a co smlčel, jak jsem nebyl úkolován, natož služebně vyslán. Co se tady zaklínat, že bych některé věty v životě nevypustil z úst, co popisovat, jak nemám tušení, kde a kdy ten záznam vznikl. Co tady vysvětlovat nad papíry sepsanými oním kapitánem kdovíkdy pak v poklidu jeho kanceláře, už beze mne, bez mého podpisu, papíry, které se objevují jako na zavolanou z propadliště dějin."
"Jednou, před lety jsem buď jak buď s tím člověkem seděl u jednoho stolu a basta - dobře mi tak - a tomuhle všemu, co tu teď povídám, lidé buď uvěří anebo neuvěří."
Nohavica dále uvádí, že se tehdy bál nepřijít na pohovor s estébákem. Dnes už se prý nebojí, protože hrozí jen "poštěkávání chatujících čtenářů, reportáže televizí skrytou kamerou zpoza plotu, komolení mého jména v novinách a hanlivé písně," dodává v jasné narážce na Hutkův song.
Ze své spolupráce s StB se musel Nohavica zpovídat už několikrát. V roce 1993 ji glosoval dnes už proslulým výrokem: "Byl jsem s děvkou, ale seděl jsem s ní pouze v kavárně, na pokoj jsem s ní nešel."
Písničkářovu minulost znovu rozvířil v roce 2005 týdeník Respekt. Nohavicu konfrontoval s nově objevenou několikastránkovou částí svazku StB, která se váže právě k jeho vídeňské cestě a setkání s Karlem Krylem či spisovatelem Pavlem Kohoutem.
Právě tyto stránky z archivu StB inspirovaly letos v létě Jaroslava Hutku k napsání ostré písně Udavač z Těšína.
