Zatímco před čtyřiceti lety vedly ve statistikách infekční nemoci, aktuálně jsou v čele žebříčku choroby, které vznikají přetěžováním horních končetin námahou a vibracemi. Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) lékaři loni nejčastěji diagnostikovali kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce. U jednoho pracovníka přitom vzniklo až osm onemocnění tohoto typu.
„Před čtyřmi dekádami by byla typickým pacientem s nemocí z povolání dojička krav či šička. Dnes jsou to například operátoři výroby nebo pracovníci montážních linek zejména v automobilovém průmyslu,“ uvedla Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK . Podle lékařky uvedení dělníci jednostranně přetěžují malé svalové skupiny a do práce zapojují hlavně horní končetiny.
„Nemocí z přetěžování horních končetin bylo loni hlášeno u 394 lidí celkem 535 případů, což představovalo 42 procent ze všech hlášených nemocí z povolání,“ uvedl vedoucí oddělení komunikace a vztahů s veřejností ÚZIS Jiří Tráva. O rok dříve lékaři zaznamenali 445 případů. Podle Trávy se od roku 2013 počet nemocí horních končetin zvyšuje, navíc se nyní častěji objevují u žen (loni bylo u žen 358 případů, u můžů 177).
To že nemocí horních končetin v posledních letech přibylo potvrdila i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Podle jejich statistik v roce 2014 ošetřili lékaři 317 tisíc pacientů s těmito potížemi, v následujícím 324 tisíc a předloni 326 tisíc.
Zrádná chemická rizika, nejsou na první pohled vidět
Druhým nejčastějším problémem jsou infekční, kožní a dýchací nemoci. Všechny mají zastoupení mezi nemocnými okolo dvanácti procent. „Nejčastější příčinou kožních chorob je podceňování tak zvaných mírných chemických rizik. Jsou zrádná, protože nepůsobí bolest a nemusí být na první pohled patrná,“ říká poradce pro průmyslové firmy Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety. Později se však mohou projevit jako trvalé nebo těžko léčitelné nemoci.
Pracovní úrazy a nemoci z povolání způsobují zaměstnavatelům vysoké finanční ztráty, hradí je totiž z vlastních prostředků. Ročně se pohybují až kolem deseti miliard korun. „Ochranné pracovní prostředky tak firmám mohou přinést značné úspory. Sníží tím riziko ohrožení zdraví svých zaměstnanců, zároveň zvýší jejich produktivita a omezí fluktuace, což je zvláště důležité v dnešní době, kdy zaměstnavatelé bojují s nedostatkem lidí,“ uvedl Winkler.
Nejvíce nemocí z povolání, 34 procent, loni statistici z ÚZIS diagnostikovali v Moravskoslezském kraji. Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání přitom představovala ta, způsobená přetěžováním horních končetin a to v 193 případech.
