Zdravotní pojišťovny na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví snižují u několika set přípravků částky, které za medikamenty proplácejí. Na trh totiž přicházejí levnější preparáty od jiných výrobců, takže pacient má na vybranou.
Doplatky mohou vzrůst o koruny až stokoruny. Ale v řadě případů nemusí: výrobci dražších léků se totiž chtějí udržet na trhu, a tak snižují cenu, aby lékaři nepřestali jejich lék předepisovat. Pojišťovny tak mohou tlačit náklady na léky dolů, aniž by to pacienti výrazně pocítili, a šetřit svými výdaji za léky.
"Nešetříme pro sebe. Umožňuje nám to hradit zase nové léky, na něž by jinak nebylo," tvrdí Karel Němeček ze Všeobecné zdravotní pojišťovny. Z pojištění tak bude od ledna hrazen například nový medikament na chronickou lymfatickou leukemii. Jmenuje se MabCampath - roční léčba jednoho pacienta vyjde téměř na milion korun.
Všeobecná zdravotní pojišťovna dnes vydá za léky na recepty zhruba dvacet miliard korun ročně. Pacienti za ně doplatí dohromady dalších jeden a půl miliardy. V mnoha případech mají lidé možnost neplatit nic. Zákon jim garantuje, aby na svou nemoc měli nejméně jeden preparát zdarma. Pak si však musí nechat předepsat jiný lék. "Pokud pacient nechce doplácet, měl by se vždy zeptat: A nemáte, pane doktore, plně hrazenou alternativu?" nabádá Karel Němeček z VZP.
"Většinou je opravdu možné léčit konkrétní účinnou látkou bez ohledu na to, o jaký preparát jde. Berete-li ibuprofen či brufen, je to jedno," připouští Jana Uhrová ze Sdružení praktických lékařů. "Ale některý lék nemusí pacient snášet. Pak je možné požádat pojišťovnu o plnou úhradu náhradního." Stejně tak je podle lékařky nutné v prvních týdnech pečlivěji sledovat pacienty, kteří změní preparáty na krevní tlak.
Někteří lidé jsou také psychicky naladěni zrovna na ten "svůj" preparát. "Stačí jim ale většinou vše vysvětlit. Je ovšem zajímavé, že mnozí pacienti sami vyžadují lék s doplatkem. Mají pocit, že když je dražší, musí být i účinnější," dodala Jana Uhrová.
Přísněji na tlak i deprese
Pojišťovny snižují od ledna úhradu mimo jiné právě za některé léky na vysoký tlak. Konkrétně za zorem (někdejší norvasc, což je nejpředepisovanější preparát na tlak ve světě) pacient doplatí místo 50 korun 68 korun. Pokud si nevybere plně hrazené kopie, takzvané generické léky. Anebo pokud výrobce zoremu nepůjde s cenou dolů.
O celou čtvrtinu klesne též úhrada sartanů, což jsou opět léky na tlak užívané při nesnášenlivosti některých jiných přípravků. Například doplatek za aprovel či cozaar by se mohl podle sdělení VZP vyšplhat na 150 korun, plně hrazenými generiky jsou corista či losartan. I tady ovšem pojišťovny očekávají, že výrobci půjdou s cenami dolů.
Několik desetikorun zřejmě zaplatí i pacienti, kteří si budou chtít nechat naordinovat některá silná antibiotika, například sumamed či klacid. Lékaři však podotýkají, že snížení spotřeby antibiotik tohoto typu je správné, protože lidi je užívají příliš často.
"Podraží" i některé léky, jež brání zvracení při léčbě rakoviny. Už je sice nebude muset schvalovat revizní lékař, ale zároveň klesne jejich úhrada: o dvacet procent. Přesně o tolik nižší cenu totiž nabízí výrobce nového konkurenčního léku. Zhruba o deset procent méně budou pojišťovny platit také za léčbu některých medikamentů na depresi - opět prý přišla levnější konkurence.
Vysoké doplatky v řádu stokorun hrozily původně u moderních preparátů na léčbu schizofrenie, například za lék Zyprexa by pacienti dopláceli až 400 korun měsíčně. Po hlasitých protestech firem a pacientů nakonec ministerstvo zdravotnictví ustoupilo a doplatek bude zhruba poloviční. Podle VZP však ministerstvo ustoupilo zbytečně. "Minimálně tři z osmi léků jsou hrazeny plně," tvrdí Karel Němeček. Podraží i sirupy proti kašli: zatímco dosud platily zdravotní pojišťovny zhruba polovinu ceny mucosolvanu, teď už to bude jen čtvrtina.
Pevné ceny: pro a proti
Úhrady pojišťoven se mění každý půlrok. A každý půlrok si - stejně jako nyní - lékárníci a lékaři stěžují: Dostáváme informace pozdě, hrozí chaos. Může se stát, že pacient nedostane v prvních lednových dnech přesné informace o tom, za který lék se nově doplácí. Seznamy hrazených léků, takzvané číselníky, tiskne VZP teprve teď, ta se však hájí: Dali jsme je do tisku hned, jak jsme je dostali od ministerstva.
Doplatky se tak jako tak budou v každé lékárně lišit, záleží na tom, zda lékárna prodává ze starší zásoby nebo už s novou cenou, zda má od výrobce nějaké marketingové výhody a podobně. "Chceme, aby úhrady léků byly určovány na jeden rok a aby byly ve všech lékárnách stejné," říká Jan Horáček z lékárnické komory. Ministryně zdravotnictví to chce zavést od roku 2004.
VZP se však obává, že ceny pak budou vyšší, než by být musely. "Uvedu příklad: jedna firma nahlásila cenu za lék na astma čtyři a půl tisíce korun, my jsme stanovili úhradu na 1650 korun. Firma se dušovala, že s cenou dolů nepůjde a pacient bude strašně doplácet. Teď ho tiše prodává za 1700 korun," tvrdí Karel Němeček. Pojišťovny dnes hradí přes šest tisíc položek, z toho nejméně polovina je plně hrazených, a má tedy de facto pevné ceny.
