Prezident Miloš Zeman | foto: ČTK

Zeman kritizuje odchod vojáků z Afghánistánu. Jako jednání s Hitlerem, míní

  • 185
Prezident Miloš Zeman v pondělí ostře kritizoval odchod mezinárodních sil z Afghánistánu. Ve svém příspěvku, který pronesl při virtuálním summitu hlav devíti států východního křídla NATO, přirovnal jednání s radikálním hnutím Tálibán k jednání s Adolfem Hitlerem „se stejnými důsledky“.

Český prezident ve svém příspěvku připomněl, že na poslední vrcholné schůzce Severoatlantické aliance v Londýně „jako jediný bojovník“ protestoval proti stažení z Afghánistánu. Tento krok je podle něj „horší než zločin. Je to chyba“. Poukázal v této souvislosti na sobotní krvavý útok na školu v Kábulu.

Afghánské dilema Ruska a strach z teroru. Je odchod Američanů úleva, nebo risk?

Je přesvědčený, že po odchodu sil USA a jejich spojenců v NATO z Afghánistánu Tálibán odstraní tamní legální vládu, ovládne celou zemi a vytvoří nové teroristické centrum, které podle českého prezidenta bude možné přirovnat k Islámskému státu v nedávných letech.

8. května 2021

Zeman také položil otázku generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, proč, pakliže má stejný názor jako on, proti stažení neprotestoval. „Proti této velké chybě, která mi připomíná politiku usmiřování, dokonce zbabělost, dokonce kapitulaci. Jednání s Tálibánem je velmi podobné jednání s Adolfem Hitlerem se stejnými důsledky,“ uvedl český prezident.

Několik tisíc posledních vojáků USA, států NATO a jejich spojenců se z Afghánistánu začalo stahovat na počátku měsíce, odejít chtějí do 11. září. 

Dvoudenní summit se koná v rumunské metropoli Bukurešti. Osobně se ho ale kromě šéfa hostitelské země Klause Iohannise účastní jen polský prezident Andrzej Duda. Představitelé ostatních zemí, včetně Zemana, se připojili přes video. Takzvaná bukurešťská devítka sdružuje země Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), trojici pobaltských států (Estonsko, Litva, Lotyšsko) a Bulharsko a Rumunsko.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video