Co jste u Mariánských Radčic našli?
Jde o předpolí lomu Bílina, území, které se odtěží kvůli hnědému uhlí. Pohřebiště bylo částečně zkoumané už v letech 1984 až 1988. Tehdy se uvažovalo, že to je pohřebiště ze 12. až 13. století. Nám se ale podařilo zjistit, že je ještě starší. V hrobech byly objeveny esovité záušnice, bronzové, které jsou ale pokryté stříbrem. Podle toho, ale také podle velikosti, tvaru a síly drátu je to dobře datované do první poloviny 11. století. Navíc v jednom dětském hrobu bylo nalezeno osm skleněných korálků.
Proč jde o tak významný nález?
Nález je významný svou velikostí i stářím, protože jde o pohřebiště ve volné krajině. Hovoří se o takzvaném vesnickém pohřebišti, ale tady je to na vesnici příliš veliké. Navíc se pohřbívalo ve vrstvách, v etážích, což známe třeba ze Žatce, z pohřebišť u kostelů.
Čili je to spíš městský způsob pohřbívání?
Ano, charakter odpovídá spíš aglomeraci, centru, než vesnickému pohřebišti. Ta jsou řadová, protože tam bylo dost místa. Tady je to ve vrstvách nad sebou, což je zajímavé. Z celého pohřebiště je ale vykopaný zlomek.
Proč tady byl použitý etážovitý způsob pohřbívání, když blízko žádná aglomerace nebyla?
No právě. Do raně středověké Bíliny bylo daleko, s ní to nemá nic společného. Množství hrobů svědčí o tom, že se tam pohřbívalo ze širokého okolí. Důvod neznáme. Nějaký k tomu ale musel být.
Je šance, že se ten důvod podaří při dalším výzkumu odhalit?
Je dobré, že máme se Severočeskými doly domluvený víceletý projekt, hodně je to zaujalo. Výzkum bude pokračovat, předběžně jsme dohodnutí do roku 2016.
Když je to předpolí lomu a lokalita se vytěží, co se s kosterními pozůstatky stane?
Právě proto vše musíme vyzvednout. Odvezeme nálezy do našeho atropologického oddělení, kde projdou laboratorním zpracováním. Určí se věk, pohlaví, nějaká zranění na kostech a podobně. Potom budou nálezy uložené v depozitáři Národního muzea v Horních Počernicích.
Tím výzkum skončí?
Ne, připravujeme spolupráci s Kriminalistickým ústavem. Mohou udělat analýzu DNA z nejmladších hrobů ze 13. století. Zároveň děláme analýzu příjmení až do 16. století. Snažíme se najít potomky lidí, kteří tam tehdy žili. A pak se pokusíme s pomocí DNA zjistit, jestli někdo z pohřebiště nezanechal potomky mezi současnými obyvateli Teplicka a Mostecka.